Návštěva teraristického kroužku v DDM Most

              Dům dětí a mládeže v Mostě má dlouholetou tradici. Tak jako většina DDM v naší republice, i ten mostecký fungoval již desítky let před „sametovou“ revolucí (konkrétně od roku 1951), v té době se ovšem ještě nazýval Dům pionýrů a mládeže. Vila DDM stojí v nádherném prostředí klidné a zelené čtvrti Zahražany v ulici J. Žižky, téměř na úpatí osobité dominanty města Mostu -  hradu Hněvín, postavené na troskách původního hradu z 12. století.

 

              V Mostě jsem se narodil a navíc tam strávil celé dětství, takže na dům dětí velice rád vzpomínám. A to navzdory ambicím některých tehdejších soudruhů, vštěpovat nám dětem ideologickou propagandu i při mimoškolské zájmové činnosti. Politice jsem jako malý kluk stejně nerozuměl, nijak mě neoslovovala, a proto mi také ideologická hesla šla jedním uchem dovnitř a druhým ven. Už od dětství jsem inklinoval spíš k přírodě a ke zvířatům, konkrétně k akvarijním a terarijním živočichům. Protože v té době jsem mnoho jiných možností neměl, byl právě akvaristický kroužek mým jediným útočištěm a zázemím, kde jsem se mohl chovatelsky „vyžít“ a kde mi bylo opravdu dobře. Ale i v současné době má DDM v Mostě, v čele s paní ředitelkou Miloslavou Kellerovou, nemálo aktivit, díky dobrému vedení a zapáleným vedoucím snad ještě víc jak v minulosti. Kromě provozování asi 45 zájmových kroužků rozmanitých oborů se pro děti pořádá celá řada akcí, jako jsou různé soutěže, olympiády, ale i poznávací výlety a zájezdy, zajišťují se letní tábory apod. Rozhodně si ani dnes nelze ze strany dětí stěžovat na nedostatek zájmu, vždyť jenom v teraristickém kroužku se každý rok vystřídá okolo 50 nových členů.  Příjemní a profesionální vedoucí s hlubokými znalostmi ve svém oboru jsou předpokladem, že alespoň část dnešní mládeže dá raději přednost organizované zájmové činnosti, před bezduchým vysedáváním po lavičkách mezi paneláky, s cigaretou či pivní láhví v ruce. Není proto divu, že i po letech se jako bývalý člen akvaristického kroužku do DDM stále rád vracím a s trochou lítosti a nostalgie vzpomínám na dětská bezstarostná léta…

 

 

              V květnu tohoto roku jsem přijal pozvání paní ing. Jany Macůrkové na výstavu terarijních zvířat a drobného domácího zvířectva. Velice rád jsem využil situace a do domu mládeže se opět po roce podíval. Chtěl bych jen podotknout, že při každé pořádané akci je za téměř symbolické vstupné zpřístupněna poměrně velká část DDM s mnoha místnostmi, kde mají jednotlivé kroužky svoje zázemí. To znamená, že pokud přijdete na výstavu, můžete si v ceně dvacetikorunové vstupenky prohlédnout kromě terárií i místnosti s akvárii, s hlodavci, kolejiště s železničními modely, či stále zelený botanický skleník. Pořádané výstavy terarijních zvířat bývají navíc spojené i s expozicemi kaktusů, sukulentů, exotického ptactva, papoušků a dokonce i drobného domácího zvířectva, takže je možnost vidět také několik druhů holubů, králíků, kachen či zakrslé drůbeže. To je velice milé překvapení. Pokaždé jde o jakýsi „den otevřených dveří“, takže je z čeho vybírat a na své si přijde opravdu každý.

 

              Paní Macůrková je velice milá příjemná a energická dáma. V DDM začala pracovat začátkem roku 1997 a ještě téhož roku v září se ujala teraristického kroužku, kde jako vedoucí působí dodnes. Mladí chovatelé jí milují a respektují, protože díky jejímu zápalu, zkušenostem a hlavně obdivuhodným znalostem nejenom v oboru teraristiky, je pro většinu z nich vzorem. Pod jejím vedením dosáhl už kroužek velmi pěkných výsledků a také počet terárií i zvířat se neustále rozrůstá. Děti se mohou pochlubit chovem devatenácti druhů hadů, patnácti druhy ještěrů a gekonů, dále chovají dva druhy exotických žabek, axolotly mexické Ambystoma mexicanum a z bezobratlých je to (nepočítám-li krmný hmyz) jakýsi druh mnohonožek, který si však netroufám determinovat. Chovaní plazi pochopitelně nepatří mezi ty nejvzácnější, ale kolekce je přesto velice rozmanitá. Převládají v ní především užovkovití hadi. Nejsem si jist, zda si vzpomenu na všechny chované druhy, tedy jen namátkou; z rodu Elaphe je to užovka červená Elaphe guttata, užovka nádherná Elaphe helena a užovka tchajwanská Elaphe taeniura. Dále je to užovka podezřelá Natrix maura, užovka kostkovaná Thamnophis marcianus, užovka obrovská Hydrodynastes gigas a užovka ostronosá Gonyosoma oxycephala. Některé hady, např. užovky páskované Nerodia fasciata, bylo nutné vzhledem k jejich kousavosti z chovu vyřadit, jiní už nejsou na seznamu z mnoha různých důvodů, jako je kupříkladu výměna zvířat za jiné apod.

 

              Dětmi velmi oblíbené jsou také korálovky rodu Lampropeltis, u kterých se daří dokonce odchovy. Mezi chované druhy patří korálovka sedlatá Lampropeltis triangulum sinaloe, korálovka mexická Lampropeltis mexicana a korálovka pruhovaná Lampropeltis getulus. Chov jedovatých hadů i velkých škrtičů je vzhledem k nezletilosti většiny dětí vyloučen, a tak hroznýšovité hady zastupují pouze tři neagresivní druhy menších rozměrů - hroznýšovec kubánský Epicrates angulifer, hroznýšovec duhový Epicrates cenchria ssp. maurus a nejmenší z afrických krajt, krajta královská Python regius. Z chovaných ještěrů stojí jistě za zmínku leguán zelený Iguana iguana, agama vousatá Pogona viticeps,  scink dlouhonohý Eumeces schneideri, agama kočinčinská Physignatus cocincinus, chameleón jemenský Chamaeleo calyptratus a gekončík noční Eublepharis macularius. Vděčnými a atraktivními chovanci jsou také dva druhy blíže neurčených ještěrek.

 

              Za osm let působení paní Macůrkové v mosteckém DDM se teraristický kroužek může pochlubit i řadou úspěšných odchovů. Třeba od páru chameleónů jemenských Chameleo calyptratus bylo odchováno již kolem padesáti mláďat a od užovek červených Elaphe guttata také tolik. Dětem se podařil také odchov korálovek Lampropeltis mexicana (1 mládě) a Lampropeltis triangulum sinaloe (5 mláďat). Z vajíček užovky hnědé (domácí) Lamprophis fuliginosus, dříve řazené do rodu Boaedon,  bylo v minulosti odchováno 10 mláďat, tento druh už ale kroužek bohužel nechová. Za velký úspěch lze jistě považovat i odchování 40 malých gekončíků nočních Eublepharis macularius. Přibližně v době vzniku tohoto článku opustilo vaječný obal 5 nádherných mláďat krajt královských Python regius. Po téměř 70 denní inkubaci 8 velkých vajec tři mláďata uhynula ještě před vylíhnutím, z toho jedno bylo značně nevyvinuté a zcela bez kresby. Na odchov krajt královských jsou v DDM obzvlášť pyšní, vždyť tito nádherní hadi rozhodně nepatří mezi druhy, které by se v teráriích množily bez problémů. Každý úspěch pochopitelně motivuje, což by mohlo být dobrým stimulem k ještě většímu zájmu o plazy mezi mládeží. A to i navzdory některým dílčím neúspěchům, které chov plazů v teráriích bohužel přináší. Stávající mladí členové teraristického kroužku teď nejspíš vyvinou ještě větší úsilí v péči o svá zvířata, takže je předpoklad, že se počty odchovaných mláďat budou i nadále zvyšovat.

 

·     Proříznuté vaječné obaly právě se líhnoucích krajt královských Python regius

              Návštěva DDM v Mostě mě velmi mile překvapila a mohu ji každému jen vřele doporučit. Mně osobně, jako chovatele hadů a bývalého akvaristu, zaujaly zejména chovatelské kroužky - akvaristika a teraristika, které urazily za posledních pár let obrovský kus cesty. Potěšila mě zejména druhová rozmanitost a množství vydařených odchovů, ať už se jedná o plazy, nebo akvarijní rybky. Nerad bych však opomenul zmínit alespoň některé z ostatních zájmových kroužků, které se na dobrém jménu mosteckého DDM podílejí přinejmenším rovným dílem. Z těch zaměřených na estetiku je to mimo jiné malování na hedvábí, atraktivní hlavně pro dívky. Děvčata se však mohou realizovat i ve sportovním odvětví, např. v aerobiku či ve volejbale, nebo v některém z hudebních kroužků, třeba při hře na kytaru nebo na flétnu. Oblíbený jak u děvčat tak i u chlapců je i kroužek dramatický. Pro chlapce je zase lákavé modelářství, ať už se jedná o modely automobilů, železničních kolejišť a celých vlakových souprav, nebo modely lodí.

              Co dodat závěrem? Především bych chtěl poděkovat paní ing. Macůrkové za její pozvání a také za to, že se velice ochotně ujala role mého průvodce, doplněné odborným výkladem a vyčerpávajícími informacemi. Chtěl bych popřát nejenom jí, ale i celému kolektivu mosteckého DDM mnoho úspěchů do další výchovně vzdělávací činnosti a ať se i v budoucnu daří alespoň tak, jako doposud.

Text a foto: Richard Horčic