Odmítání potravy u python regius

                    Téměř každý, kdo chová tuto nádhernou, mírumilovnou krajtu se určitě již setkal s tím, že najednou přestala přijímat potravu. Pomineme-li skutečnost, že had opravdu vážně onemocněl, příčin může být několik.

                  V prvé řadě je třeba uvést, že příjem potravy u tohoto druhu úzce souvisí s ročním klimatickým, a tím pádem i rozmnožovacím cyklem. P.regius obývá západní a střední Afriku. Tropické, dešťové klima zaujímá pouze střed areálu výskytu ( Konžská pánev ), směrem k okrajům ( na východ i na sever ) stále více prolíná se střídavým obdobím dešťů a sucha, a tím se zvětšují i klimatické a teplotní rozdíly. Někteří samci proto přijímají potravu jenom v období dešťů ( březen až listopad, v okrajových oblastech duben až říjen ), po zbytek roku - to je 5 – 6 měsíců se dokáží bez újmy na zdraví postit. Po skončeném období dešťů, a následném páření v chladnějším prostředí,  přestávají většinou přijímat potravu i zabřezlé samice. Ty začínají žrát až po nakladení vajec ( 4 měsíce ), mnohdy až po jejich inkubaci ( t.j. až 7 měsíců po oplození ). Většina druhů krajt se páří pouze každý druhý rok, tím je samozřejmě ovlivněn u samic p. regius i příjem potravy. Ty přijímají mimo období březosti potravu většinou bezproblémově. Samozřejmě, že existují výjimky, tak jako u jiných hadů, i u krajt královských existují nežraví, nebo naopak velice žraví jedinci.

                  Jelikož rozmnožování této krajty v zajetí je spíše výjimečnou událostí, nežli pravidlem, drtivá většina zvířat v lidské péči pochází z odchytů ve volné přírodě, nebo z tzv. faremních odchovů. Zdlouhavý dovoz v naprosto nevyhovujících podmínkách, změna prostředí a klimatu, většinou přemnožení parazité a roztoči – to vše vede k nevyhnutelnému stresu a následnému odmítání potravy v zajetí po dlouhé měsíce.

                  Jedním z důvodů, proč krajta nechce žrát, může být i druh nabízené potravy. Krajty královské jsou zpravidla zvyklé již z přírody na pach určitých druhů hlodavců, a násilný přechod na laboratorní myši nebo potkany je pro ně nevyhovující. Tyto krajty se zřejmě živí jenom hlodavci. Nemám zkušenost s tím, že by někdy přijaly třeba vrabce, nebo jednodenní kuře – i v odborné literatuře je toto zmiňováno. Doporučuje se zkoušet podávat různé druhy hlodavců, jako jsou potkani, křečci, myši, aby had měl na výběr. Krajty jsou někdy náladové a odmítají i hlodavce odlišné barvy, než na jakou jsou zvyklé. Také velikost potravy hraje svou roli, pro „nežravé“ jedince se všeobecně doporučuje podávat raději menší hlodavce a častěji. Pochoutkou jsou pro ně  krysy malé ( mastomys coucha ). Proti nechutenství občas pomůže nastřižení břišní dutiny, nebo obnažení mozku hlodavce. Pach krve pak probudí v hadovi lovecký pud.

                  Neméně významným, ale v praxi velice častým jevem, jsou základní, hrubé chovatelské chyby, jako je nevhodná teplota a vlhkost, nedodržení minimálního prostoru, absence vhodného úkrytu, aj. Krajtám královským, ostatně stejně jako většině hadů, se snažíme napodobit podmínky, které by co nejlépe vyhovovaly jejich potřebám. Ačkoliv tento druh nevyžaduje pro svojí malou velikost i pohyblivost velká terária, přesto je nutné dodržet alespoň minimální doporučené rozměry nádrže ( 100 x 60 x 60 ), aby se had cítil dobře. Velice důležité je vhodné místo, kde by se krajta mohla ukrýt. Často postačí kus kůry, dutý pařez, nebo bedýnka s vlhkým rašeliníkem. K lezení použijeme silnější větev. Bez  možnosti ukrytí je had v neustálém stresu, a většinou i tvrdošíjně odmítá potravu. Někteří chovatelé doporučují úkryty, které mají otvory svrchu. 

                  Teplota a vlhkost jsou velice důležitým faktorem pro všechny plazy, nejenom pro krajty královské. Podchlazení hadi nepřijmou potravu, ani kdybychom je přemlouvali. Optimální teplota je mezi 27 - 29°C přes den, s nočním poklesem až ke 22°C. Vlhkost by neměla klesnout ani v suchém období pod 60%, po období dešťů udržujeme vlhkost minimálně 80%. Pokud chceme, aby se naši chovanci cítili co nejlépe, musíme pokud možno zachovat podobné vlhkostní a teplotní hodnoty, jaké jsou v jejich domovině. Prospěšné je také dodržení tzv. suchého a deštivého období i v teráriu.

                  Nechutenství může také zapříčinit nedostatek některých minerálních látek a vitamínů v organismu, zejména se jedná o vitamín B₁ – Tiamin a vitamín H – Biotin. Vitamín E ovlivňuje nejen plodnost, ale i vliv ostatních vitamínů na organismus. Pro plazy je nesmírně důležitý také vápník a fosfor, které musí být ve vyváženém poměru. Snad nejdůležitějším vitamínem v teraristice je vitamín D. Jeho nedostatek zabraňuje vstřebávání vápníku do kostí, při nadbytku se vápník z kostí naopak vyplavuje, a usazuje se ve tkáních. Vitamín D se také vytváří vlivem UV záření v pokožce plazů. Častým letním sluněním, nebo podáváním vitamínu D₃, zajistíme dostatečný přísun tohoto vitamínu. Mnoho teraristů má již vyzkoušeno, že každodenním, několikaminutovým ozařováním „nežravých“ hadů horským sluníčkem ( nebo jiným UV svítidlem ), a vyváženým přísunem vitamínů, minerálů a stopových prvků, docílí velice kladného efektu na celkovou kondici hada, a tím i zvýšení jeho chuti k jídlu.

                  Pokud ovšem selžou všechny vyzkoušené, doporučené a osvědčené recepty, jak přimět krajtu královskou k jídlu, nezbývá bohužel nic jiného, než ji po určité době nakrmit násilně. Jak dlouhá je tato doba a kdy nastal ten správný okamžik k umělému nakrmení, není u tohoto druhu tak snadné určit. Protože i v přírodě mají krajty královské sezónní příjem potravy, jsou běžně uvyklé na až několikaměsíční hladovky, které by byly pro většinu ostatních hadů stejné velikosti již kritické. Tady hodně záleží na pozorovacích schopnostech teraristy, který by měl poznat jestli je had ještě v dobré kondici, nebo rychle ubývá na váze a celkově chřadne. V tomto případě už je umělé krmení nezbytné.

                  V každém případě je násilné krmení pro hady silně stresující, proto bychom tyto nepopulární kroky měli podstoupit pouze v nejkrajnějším případě, když už selžou všechny ostatní metody na povzbuzení chuti k příjmu potravy.

 

Literatura:

Felix J.,  1978   Zvířata celého světa  –  3   Hadi,   SZN Praha

Vergner J., Vergnerová O.,  1986   Chov terarijních zvířat ,   SZN Praha

Čihař J.,  1989  Teraristika ,   Práce  Praha

Vergner I.,  1990  AT  č.5,   Rozmnožení krajty královské Python regius v teráriu ,   str. 29 - 32

Griehl K.,  1998  Hadi  –  Hroznýšovití a užovkovití hadi v teráriu ,   Vašut  Praha

Burton J. A.,  1998  Kniha o hadech ,   Svojtka & Co. Praha

Kocián M.,   2000  Příručka pro teraristy  –  Hroznýši a krajty,   Polaris  Praha

Richard  Horčic (2000)

Publikováno v časopisech:      Akvárium Terárium - 9/2001,  a  Fauna - 12/2003 - www.ifauna.cz