Krajta černohlavá (Aspidites melanocephalus)

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Krajta černohlavá je další, jednou z velice atraktivních australských krajt. Obývá sušší a kamenité oblasti buše severní Austrálie, skutečně suchá místa však nevyhledává. Velice často je zastižena v řídkých lesících při okrajích řek.

Krk i hlava jsou lesklé, černé, někdy černošedé. Poměrně silné tělo je pouze nezřetelně odděleno od malé hlavy, pokryté drobnými šupinami. Jinak je zbarvení světlé až hnědožluté, s tmavými splývavými pruhy. Břicho má šedobílé. Dorůstá do 1,5 - 2 metrů, vzácně bývá udávána velikost až 2,8 metru. Její anatomickou zvláštností je absence zubů na mezičelistní kosti a neohebnost čelistí.

Suché terárium pro krajtu černohlavou zařizujeme poměrně prostorné, s písčitým substrátem dna a s vhodnou větví na šplhání. Přestože se jedná o terestrický druh, pohybující se převážně v králičích norách nebo mezi kořeny stromů, šplhá často a ráda. Nerada se však koupe a vodu vyhledává jenom když je napadena vnějšími parazity. Postačí tedy jenom menší miska s vodou na pití.Terárium vyhříváme přes den na 26 - 30°C, s nočním poklesem asi o 5°C.

Krajta černohlavá by měla být chována (kromě období páření) raději odděleně. Přestože ve svém přirozeném prostředí loví také drobné savce a ptáky, její hlavní kořistí jsou především ještěři a jiní hadi - mnohdy menší příslušníci vlastního druhu. Bez rozpaků útočí i na nejjedovatější hady, kterých žije v Austrálii nemalé množství. Pro svojí potravní specializaci není zrovna nejvhodnějším chovancem v teráriích, jen obtížně si v zajetí zvyká na náhradní potravu (laboratorní myši a potkany). Pokud si však zvykne, bývá neobyčejně při chuti.

Odchov v teráriu se sice již zdařil, přesto bývá tato událost naprosto ojedinělá. V přírodě snášejí oplozené samice do 20 vajíček uprostřed léta, mláďata bývají (např. jako u hroznýšovce duhového) zbarvena pestřeji než jejich rodiče. O rozmnožení těchto krajt v zajetí jsou jen kusé informace.

Ačkoliv samotný chov krajty černohlavé neklade na chovatele (pokud si zvykne na náhradní stravu) žádné speciální nároky, přesto je v teráriích velice vzácná a raritní. Důvodem není ani kousavost - krajta černohlavá není většinou agresivní a v nebezpečí zastrašuje nepřítele nafukováním krku a zvedáním hlavy. Hlavním důvodem její vzácnosti je nepřiměřeně vysoká kupní cena.

Richard  Horčic