II.
Postřehy chovatelů
°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°
Na této stránce najdete zajímavé poznatky, zkušenosti a příspěvky chovatelů, můžete se tedy na ní podílet i Vy !
Korespondence
Vážený pane,
tak je už po dovolených a proto je zřejmě na čase, aby naše násilně přerušená korespondence navázala tam, kde se před více jak dvěma měsíci zastavila. Doufám, že jste se přes prázdniny neupracoval tak, že byste mi nemohl zasílat Vaše postřehy z chovu svých hroznýšovitých hadů. Minule jste rozebíral hadí psychiku, a hadí pocity před a po krmení - mimochodem, téma velice zajímavé. Bohužel, většina dnešních chovatelů se zaměřuje spíše na komerční stránku chovu hadů, a proto také ekonomické zájmy vysoko převyšují radost a lásku ke zvířatům jako takovou.
Kdo se však dokáže zabývat psychickými projevy zvířat, a studovat jejich reakce a mentalitu, ten určitě nepatří mezi rádoby "chovatele", kteří koukají z chovu vytřískat co nejvíce peněz, bez ohledu na všechno ostatní. Ti dokáží vyždímat např. ze samice užovky červené / Elaphe gutatta / ( nenáročné, poměrně levné a proto dobře prodávatelné ), dva až tři odchovy ročně, bez dostatečného odpočinku a bez přezimování. Takto maximálně vytížená samice zákonitě po čtyřech, až pěti letech umírá celkovým vysílením, což zřejmě teraristovi nevadí, protože se mu stačila za svůj velice krátký život zaplatit a ještě vydělat dostatek peněz. Já osobně znám takových "teraristů" několik, a přestože dosahují často v odchovu hadů velice dobrých výsledků, nedokáži si těchto lidí příliš vážit. Jsou to především bezohlední byznysmeni, a ne skuteční teraristé - milovníci přírody.
Doufám, že naše korespondence bude i nadále úspěšně pokračovat, a že Vaše shrnuté a zpracované poznatky budu moci jednou zveřejnit na svých internetových stránkách.
Těším se na Vaše další postřehy, a s pozdravem Richard Horčic
Korespondence
Zdravím Vás také po dovolené, která ovšem pro mne byla
velmi pracovní. Shrnutím však je, že se vše podařilo, snad jen krom terária,
na kterém se ještě pracuje. Právě tohle však není možno odbýt, má-li mé
zvířátko prožít spokojený a dlouhý život. Pokud si vzpomínám, měli
jsme polemiku o dostatečné velikosti terária, které chystám. Zjistil jsem
ale, že konkrétně krajta tmavá je vysloveně pozemní zvíře s tendencí
využívat nor jiných zvířat. Může-li se někam vecpat, kde je málo
prostoru, zaručeně to udělá a bude tam spokojená. Většinu dne tráví
pozorováním a minimálním pohybem, pokud o tomu není donucena (lovem nebo
vycházkou). Od celkem zkušeného veterináře jsem slyšel i o případu
spokojené krajty tmavé, která prožila spokojený život v teráriu o rozměrech
60 x 60 cm. Pochopitelně jde o extrém, ale nároky krajty splním určitě i tím,
že ji nechám pohybovat i volně (pod kontrolou a bez dalších lidí, nerad
bych měl na svědomí něčí infarkt).
Velmi souhlasím s vašimi postřehy lidí, kteří vidí za vším jen peníze.
Bohužel, tak to je a je to typický příznak dnešní doby. Je to škoda, zejména
pro zvířata, která si to opravdu nezaslouží.
Připadá mi logické, že pokud se rozhodnu pro zálibu chovat tak velkého
hada, jakým krajta bezpochyby je, musím si být především jist, že jí
poskytnu maximum péče a ne, že jsem si koupil věc, která mi bude vydělávat
peníze. Zároveň musí být jasné, že nechci mít zlého a zákeřného útočníka
této velikosti, který mne bude napadat, kdykoliv se bude cítit ohrožen nebo
hladový. Proto ji mám od mala a učím ji svému způsobu zacházení, který
je především mírný a poskytuje jí i při vyjmutí z terária určitou
svobodu pohybu, ne zcela absolutní, ale natolik velkou, aby měla možnost
rozeznávat sama, jak se lidé v jejím okolí chovají, aby si byla jista, že
lidské ruce neznamenají po dobu pobytu mimo terárium permanentní stres nebo
omezování svobody pohybu. Pokud mohu, beru krajtu ven každý den a zjistil
jsem, že už je zcela orientovaná v tom, kdy je čas krmení a kdy čas na
vycházku. Naučila se totiž při otevření terária zbystřit, ale především
čeká mé ruce a vycházku. Stal se z ní dokonce takový mazák, že když ji
pohladím a prsty vezmu kolem boků, sama se nadzdvihne, abych ji mohl uchopit.
Pokud jí dám krmné zvíře, neskočí po něm hned, ale nejprve se ujistí,
že je k jídlu. Domnívám se, že pokud tuto praxi budu udržovat i nadále, měl
bych i v dospělosti mít relativně hodné zvíře s bezpečnými návyky na
zacházení. Krom toho mne může neustále pozorovat i v teráriu, protože se
nachází (i to malé) na dohled a skutečně na mne reaguje.
Hroznýši se stali doslova mazlíky rodiny a nemám dojem, že by jakkoliv strádali.
Samice je zcela jedinečná v tom, že po vyjmutí z terária se během dvou
minut zklidní natolik, že je možno s ní usadit se do křesla a např.
sledovat TV, aniž by sama chtěla pryč. Prostě se jen pěkně stabilně ovine
a spokojeně se drží, i když s ní pak chodím po místnosti, pozoruje okolí
a vydrží tak skutečně dlouho. Jednou jsem ji takhle měl na sobě od
odpoledne až dlouho do noci, kolem jsme měli spoustu známých, ale ji nic
nezneklidnilo.
Krajta je mnohem aktivnější, jako by si chtěla vynahradit nečinnost v teráriu.
Její zvědavost je ale ovladatelná a nechá si líbit i lecjaké posunování
a tahání. Na rozdíl od samce hroznýše, který pokud si usmyslí někam lézt,
tvrdohlavě se tam stále sune a nedá si pokoj, krajtu lze usměrňovat. Normálním
stavem klidného, nestresovaného pohybu krajty, který jsem vypozoroval, je
pravidelné střídání aktivity a klidu zhruba po 5 minutách, jako by si chtěla
vždycky na chvilku odpočinout.
Moje krajta (nevím, zda to platí o všech) je také evidentně denní tvor, na
rozdíl od hroznýšů. Přes den tráví čas pozorováním okolí a číháním
na pohyb, ale kolem 8 večer se postupně svine do uzlíku a pokud ji nevyndám,
spí až do rána. Hroznýši přes den na topné podložce spí (pokud mají
hlad, tak s hlavou svěšenou dolů a zorným polem k zemi), okamžikem vypnutí
topení ožívají a šmejdí po teráriu obvykle celou noc.
Opět jsem na krajtě bojoval s parazity. Je divné, že ačkoliv hroznýši mají
krmení ze stejného zdroje, parazity nemají. Nebo je to tím, že mají silnější
kůži a roztoči se skrz ní nedostanou? Opět jsem tedy volil karanténu na
papíře, Arpalit (opakovaně) a pro krajtu velmi nepříjemné (leč statečně
snášené) vybírání parazitů a jejich vajíček z očí párátkem (brejle
a lupa povinně, jinak bych neviděl nic). Asi opravdu bude třeba krajtě dělat
pravidelnou desinfekci. Co ale pomohlo hodně: zatření očí antibiotickým
Framykoinem. Oni se tam totiž ti zbylí udusili stejně jako když se snažíte
odstranit klíště.
Půl roku byl klid, tak doufám, že teď to bude na stejně dlouho.
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Přeji hezký den
Děkuji za dopis, naše polemika o velikosti terária pro krajtu tmavou je asi
opravdu věcí názoru, také znám chovatele, kteří tmavku celkem úspěšně
chovali v sotva 80 cm dlouhém teráriu. Ovšem za předpokladu, že had měl
denně možnost pohybu mimo terárium, po dobu alespoň několika hodin. Já
osobně zastávám názor, že prostoru není nikdy dost, pokud jde o chov zvířat
jako takových, hady nevyjímaje. Samozřejmě je to věc individuální, někteří
hadi se spokojí opravdu s minimem ( relativně většina hroznýšovitých ),
naopak některé užovky díky svojí velké aktivitě vyžadují terárium poměrně
prostorné, aby se cítili nestresované. U hroznýšovitých píši úmyslně
relativně, protože mnozí z nich dorůstají obrovských rozměrů a jejich
ubikace by tedy měla být jejich velikosti přímo úměrná. Nakonec však
zpravidla všechno závisí na možnostech chovatele, jak prostorových, tak i
finančních. Ne každý si může dovolit umístit v bytě obrovské skleněné
monstrum a to nepočítám provoz ( osvětlení a vytápění ).
To, že krajtu denně zvykáte na lidské ruce je jen dobře, hadi si opravdu na
manipulaci brzo navyknou - poznají, že ruka pro ně nepředstavuje nebezpečí
a i kousavější jedinci se zklidní. A to je myslím si, zvláště u velkých
druhů hadů, věc dost důležitá a podstatná. Většina krajt je opravdu
silně zvědavých. Např. moje krajty královské, navyklé zhruba na 14 denní
rytmus krmení, vždy vysoko vystrčí hlavy ze svých úkrytů, když se po příchodu
ze zaměstnání pohybuji před terárii a je zrovna čas krmení. Podobné chování
jsem třeba u hroznýšovců duhových nepozoroval. Ti většinou zůstanou v
absolutním klidu a pokud mne snad přeci jenom pozorují, absolutně to nedají
nijak najevo. Hadi jsou opravdu velcí individualisté a každý se chová
trochu odlišně. Jen někteří jedinci se chovem v zajetí nezklidní a zůstanou
značně útoční a agresivní.
Většina hroznýšovitých hadů patří mezi noční, popř. soumračné
tvory, kteří tráví převážnou část dne v úkrytu. Za denního světla je
lze spatřit pouze ve výjimečných případech, kdy se po chladné noci krátce
sluní, nebo když už jsou tak hladoví, že nečekají na tmu a loví za bílého
dne. I v přírodě samozřejmě existuji výjimky, ale v teráriích je docela
běžný jev, že se hadi přizpůsobí dennímu režimu ( trvalému ruchu před
teráriem ) a dennímu příjmu potravy. Typicky noční živočichové pak mají
stabilně otočený rytmus, aniž by se to příliš negativně projevilo na
jejich kondici.
Napadení plaza parazity je věc vždycky velice nepříjemná, a pokud se často
opakuje, často i k zoufání. 1% Arpalit je opravdu vynikající, sám ho také
používám a se skvělými výsledky. Občas lze v prodejnách narazit i na 5%
verzi Arpalitu, která však není příliš vhodná k aplikaci na živá zvířata,
ovšem k vystříkání zamořeného terária je vzhledem k vyšší účinnosti
ideální. Také antibiotikum Framikoin ve formě mastičky je skvělý, a to
nejen na postižené oči po napadení parazity. Jeho použití je opravdu
všestranné. Prevence se asi vždy vyplatí, je to určitě lepší, než potom
plazy parazitů pracně zbavovat.
Přeji pevné zdraví, R. Horčic
Zvyky krajt
Viděl jsem dokument včera na Primě - jeden chovatel tam měl
krom jiných hadů anakondu. Asi jsou kousavější než krajty, ale přesto:
bral ji jen v rukavicích, takových dělnických látkových. Můj názor:
taková rukavice kousnutí stejně nezabrání, ty zuby projdou jako nic.
Izoluje tedy své ruce od termoreceptorů zvířete. A to je myslím chyba. Tím
jej přece naučí, že vše teplé, co se bude v teráriu pohybovat, je kořist,
ne? Had by měl ruce chovatele přesně rozlišovat od kořisti právě tím, že
je bude znát takové, jaké jsou a to včetně teploty, ne?
Pro kousavého hada bych asi volil jiný způsob: prvotní kontakt tyčkou nebo
hákem, pak opatrně pohladit (podle mne hadi velmi dobře vnímají doteky celým
tělem, i když mají hodně snížený práh bolesti), ale rukavice bych použil
jen v krajních případech, mezi které zahrnuji i krmení mrtvou kořistí,
kdy je nutno naopak se co nejvíc od kořisti oddělit, aby nedošlo k omylu.
O jeho péči ostatně svědčila přeschlá, nedosvlečená kůže po celém těle
hada, špinavá skla a znečištěný podklad. Asi bych si od něj mládě
nekoupil a spíš usiloval o to, sebrat mu i dospělé hady.
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Dobrý den,
dokument na Primě jsem opravdu neviděl, ale podle toho co píšete, mě to ani
nemusí moc mrzet. Bohužel, znám i já osobně některé "teraristy"
kteří věnují svým chovancům podobnou péči a zvířata chudáci pak podle
toho také vypadají. To že mají u terária špinavá skla, je asi tím nejmenším
zlem, pokud jim samozřejmě nevadí estetická stránka.
Vaše úvahy o kousavých hadech jsou zřejmě správné, sám chovám jednoho
hroznýšovce duhového, který byl odmalička značně agresivní a v zuřivosti
dokonce dokázal pokousat i sám sebe. Denodenním braním do holých rukou ( i
přes časté pokousání ), jsem docílil toho, že je z něj dnes mírný,
pohodový had, u kterého již v žádném případě lidská ruka nevyvolává
obranou reakci a útočnost. Předpokladem je pochopitelně důsledné dodržování
oddělení lidského pachu, od pachu kořisti. Řekl bych, že mnozí teraristé
si kousnutí od svých hadů často zapříčiňují sami, když na toto důležité
pravidlo pozapomínají.
Kousnutí často vyprovokuje i prudký pohyb ruky před nosem hada, který nestačí
svými receptory ani jazykem vyhodnotit její pach, a pro svůj špatný zrak
ani rozlišit rychlé mávnutí ruky od např. útočícího dravého ptáka.
Reflexivní, obraná reakce je pak pochopitelná.
Zatím naschle a zase se někdy ozvěte. S pozdravem R. Horčic
Zajímavý způsob lovu u E. cenchria II
Omlouvám se ,že reaguji později ,ale byl jsem mimo republiku
a děkuji za užitečné informace.
Pravdou je ,že mí psohlavci jsou ve větvích často ( terárium 79 d x
39 š x 100 v ) ale taky tráví značný čas v misce. Kvůli plísním
jsem odstranil ze dna vše vyjma lina a trochy mulčovací kůry ,kterou měním
cca po 3 týdnech. Denně rosím, především večer a přesto jsem 2x
zaznamenal problémy se svlékáním. U samce zůstal na konci ocasu cca 2cm
kousek kůže ,samice po mé 10 denní nepřítomnosti ,kdy asi rosení bylo méně
celý hřbet a i část hlavy včetně jednoho oka. Samci jsem po máčení v
roztoku řepíčku odstranil, samici jsem porosil silně vlažnou vodou takže
si do rána svlékla velké části sama a zbytek opět po koupání v řepíčku
jsem ji sundal.
K P.regius:četl jsem o tom ,že ve vodě jsou málo spíše výjimečně, ale i
po ošetření terária a hada FRONTLINEm v rozprašovadle nadále vyhledává
vodu. Klíšťata jsem nezjistil ani roztoče. Přesto plánuji v nejbližší
době další desinfekci a postřik FRONTLINEm. Jinak se i v jiných věcech
krajta liší v chování, příliš nevyhledává větve a taktéž loví raději
ze země a úkrytu než z větví. Na větev vylézá pouze aby se prohřála
pod lampou. Krmím laboratorními hlodavci a je zcela nevybíravá, od 20.4 do
konce září pohltila 17 hlodavců ( 2x Mastomys ,zbytek myši různých barev
,pouze v jednom případě dva živočichy v jeden den, mrtvé nebere - přestože
všichni ostatní mí hadi ano). Ke mne dorazila asi jako 55 cm v dubnu ,dnes má
více jak 2x větší hmotnost a 71 cm. Je poměrně kousavá ,ale je to možná
tím, že příliš nevěřím na ochočování a časté braní do rukou, neb
to podle mého hady dost ruší.
Jsem rád ,že jsem mohl alespoň trochu přispět další informací a omlouvám
se za další poměrně obsáhlí text, ale myslím, že výměna informací je
snad prospěšná a důležitá pro naše chovance. (Jinak chovám ještě některé
druhy užovek)
Karel Bartík, Karel.Bartik@chemopetrol.cz
Krajta - roztoči
Dík za pozdrav a přeji pohodový a klidný rok.
PS: Po likvidaci roztočů se krajta již ve vodě nezdržuje.
Karel Bartík, Karel.Bartik@chemopetrol.cz
Krajta komunikuje!
Hned se k tomuto poněkud populistickému nadpisu dostanu.
Ale předtím poznatek: po aplikaci Arpalitu kvůli parazitům se krajta velmi
špatně svlékla. Kůže byla křehká, potrhaná a na hřbetě velmi špatně
oddělitelná. Celé terárium bylo pokryto kousky ne většími než poštovní
známka. Přitom podmínky v teráriu jsou stále stejné. Navlhčenými prsty
se mi ji pochopitelně povedlo svléknout, když jsem si předtím krajtu vzal
na klín. Nejprve se bránila, ale pak nakonec spolupracovala. Zdálo se, že i
při své velmi omezené hadí inteligenci pochopila, že jí vlastně pomáhám.
A teď k tomu nadpisu: mám-li čas, beru si krajtu často ven. Je zvědavá,
neagresivní. Mám ji třeba dvě hodiny venku. Pak ji vrátím do terária. Už
když ji tam dávám, začne výrazně funět, ač předtím i při náročných
výkonech takhle nedýchala. Zavřu terárium a obvykle se ještě chvíli koukám,
jak se usadí. Nejprve se zastaví s hlavou otočenou ke sklu a pozoruje mne.
Když se konečně pohnu - nikdy nevydržím tak dlouho jako ona - pootevře
tlamu a krátce, ostře zasykne. Přitom se celé její tělo prudce napne. Není
to výpad ani zastrašování - při zastrašování syčí podstatně déle.
Jen takové baf - skoro jako když štěkne pes. Někdy to ještě jednou
zopakuje. Mám pocit, že mi vynadala, že jsem ji vrátil, že se jí ještě
nechtělo dovnitř. Tím je to vak pro ni odbyté, přestane si mně všímat, i
kdybych skákal prostné, už si mně nevšimne, zavine se do obvyklé polohy a
usne. Není to komunikace?
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Vážený pane.
Že hadi uvyklí chovu v teráriu ( převážně krajty! ), dokáží v rámci
svých omezených, inteligenčních schopností komunikovat s chovatelem, je věc
všeobecně známá, i když to někteří odborníci nedokáží připustit a
striktně to zavrhují. Je mi jasné, že mozek hada lze jen z obtížemi nazvat
myslící, o nějaké větší inteligenci ani nemluvě. Inteligentními zvířaty
lze nazvat např. delfíny, šimpanze, nebo psy. Hadi jednají snad z 90%
instinktivně a zbytek by mohl připadnout na podmíněné reflexy. Poměrně
rychle se naučí reagovat na stále se opakující podněty, např. krmení, čištění
či vyndávání z terária, apod. Každý had reaguje individuálně a trošičku
jinak. Lidé mají jednu zvláštní vlastnost, přirovnávat reakce zvířat k
lidskému chování a pevně věří tomu, že právě ten jejich miláček je
chytřejší než ty ostatní. Já osobně zastávám názor, že zvláště
hroznýšovití hadi jistou inteligenci mají a že to nejsou jen úplně tupí
plazi, jak je mnozí prezentují. Sám se o tom dnes a denně přesvědčuji a
pokaždé mě mí chovanci dokáží něčím zajímavým překvapit. Buďme však
oběma nohama na zemi a uvědomme si, že jsou to opravdu "jenom"
hadi.
Vaše zkušenost s Arpalitem mě velice zaujala, ač tento výrobek používám
již několik let, neměl jsem zatím možnost tento zajímavý úkaz pozorovat.
Možná je to také tím, že jsem ( zřejmě náhodou ) nikdy neaplikoval
Arpalit těsně před svlékáním staré pokožky. Jedna z možností je i to,
že porušenou kůži mají na svědomí samotní vnější parazité ( nejčastěji roztoči, či členovci
) a Arpalit je v tom docela nevinně. Ektoparazité - převážně členovci,
mohou špatné svlékání a rozkouskování kůže zapříčinit vlastně dvěma
hlavními způsoby:
1. Mechanickým poškozením a narušením tkáně pokožky
2. Sáním krve a následnému odnímání určitých živin z organismu, popř.
druhotným přenosem infekce, nejčastěji virové.
Tato úvaha je čistě teoretická, v každém případě by stálo zato,
konzultovat celý problém se zkušeným veterinářem, který může provést
odběr vzorku z povrchu kůže a určí přesnou diagnózu a případnou léčbu.
Možná je příčinou skutečně Arpalit, v tom případě by i s tímto problémem
mohl mít nějakou zkušenost. Podceňovat podobné problémy se většinou
nevyplácí - vždy je lepší jednat včas, a předejít tak případné
recidivě.
S pozdravem R. Horčic
Další poznatky
Nebojte se o mne. Opravdu nepřikládám komunikaci větší význam
a také v praxi neprovádím personifikaci svého miláčka. Jsou to jen
poznatky, tak, jak to sleduji, ačkoliv připouštím, že komunikace s krajtou
by byla určitě zajímavá a pro člověka i svým způsobem přínosná. Ten
pohled na život tak nějak nezávisle na lidském vnímání by byl určitě
poučný. Ostatně aniž bych se chtěl jakkoliv chlubit, napsal jsem na toto téma
poměrně obsáhlou povídku, samozřejmě jen jako sci-fi a dokonce inspirace přetrvala
natolik, ze jsem v tom pokračoval, takže už mám zaděláno na docela slušnou
knížku. Jak říkám: chci-li číst dobrej příběh o hadech, musím si ho
napsat sám.
Nicméně - včera mně krajta opět udivila: Hledal jsem na videu konec filmu,
abych tam cosi natočil. Byl to film Matrix - jistě ho znáte. Krajtu na krku,
stál jsem před TV cca 1m. Odvíjel se tam konec filmu (a ještě předtím
mnoho jiných scén) a krajta mi ležela na krku, hlavu vepředu, zcela klidně.
Nikdy předtím na scény v TV nereagovala a ani bych to nepředpokládal, protože
spojitost mezi dvourozměrným plochým obrazem, ještě k tomu kmitajícím, a
trojrozměrnou realitou je přece jen vzdálená, ne?
ALE - na konci je scéna, v níž Keanu Reeves zavěsí telefon a je letecký
pohled na město, z něho vzlétá Keanu (tedy Nio, jak se ve filmu jmenuje) ve
svém černém pláti a prolétá těsně kolem kamery podobně jako kdysi
Superman.
V okamžiku průletu Nia kolem kamery sebou krajta velmi prudce trhla a napjala
se stejně, jako by očekávala útok třeba dravého ptáka!
Co z toho plyne? Když nic jiného, tak alespoň to, ze had je schopen vnímat
obraz TV a vyvozovat z tohoto vnímání určité důsledky pro sebe. No není
to samo o sobě úžasné??
Arpalit jsem neaplikoval těsně před svlékáním, ale zhruba v polovině
cyklu. V okamžiku, kdy se začala kalit, byla umístěna zpět do standartních
podmínek včetně vlhkosti. Počkám na další svlékání a budu pozorovat
souvislosti.
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Vážený příteli,
myslím si, že jste příliš skromný, co se vaší literární činnosti týče
- pokud byste opravdu chtěl, mohl byste dokázat i nemožné. Při troše dobré
vůle a kapce úsilí by myslím s vydáním neměl být až takový problém,
obzvlášť v dnešní době. V žádném případě jsem Vás nechtěl nařknout
z personifikace a z nějaké nemístné popularizace hadí inteligence. Že jsou
to jen vypozorované poznatky je mi samozřejmě jasné, i když připouštím,
že i já mám občas tendenci hledat v hadím jednání synonymum s lidským
chováním. Ačkoliv náš mozek se tomu logicky brání uvěřit, to co člověk
na vlastní oči vidí, je někdy opravdu zarážející. Informace o Vaší povídce
mne velice zaujala, zajímavého a zábavného čtení na téma -
"hadi" je opravdu jako šafránu a na trhu se objevuje jenom
sporadicky. Před lety vyšla u nás roztomilá, útlá knížečka "Život
s krajtou". Autorem byl v té době téměř neznámý francouzský
spisovatel Émile Ajar a jeho knížečka ( v originále Gros-Câlin > velký
mazel ) se ve Francii stala okamžitě literární senzací. Hořko - komediální
příběh hlavního hrdiny a jeho soužití s Tlustým mazlíčkem je opravdu úsměvný.
Jedním dechem se také dají číst knížky od Geralda Durrella a přestože
nejsou zaměřeny jenom na hady, zajímavých a poutavých scén se zvířaty je
v nich dost a dost. Za všechny např.: Opilý prales, O mé rodině a jiné zvířeně,
Ostrov v nebezpečí, ZOO v kufru a další. Z našich autorů psal o plazech
snad jen Zdeněk Vogel, jeho knížka "Dobrodružství se zvířaty"
patří dnes již mezi kultovní "plazí" literaturu. Velice zajímavou
knížkou věnovanou především hadům - své velké lásce, se může
pochlubit i známý herpetolog a můj přítel Petr Voženílek. Jmenuje se
"Můj život mezi hady a jinou havětí" a je napsána s citem a
humorem, který je p.Voženílkovi vlastní. Zajímavých knížek s touto tématikou
vyšlo určitě daleko víc, těch několik jmenovaných titulů jsou ty, na
které jsem si náhodou vzpomněl a které patří mezi moje oblíbené. Bylo by
nesmírně zajímavé, kdybyste Vaše letité poznatky a postřehy vydal formou
nějaké poutavé knížky a rozšířil tak seznam autorů s hadí tématikou.
Věřím, že bych určitě nebyl sám, kdo by si tuto knížku zakoupil.
Nejsem si jist, zda hadi dokáží reagovat na obraz vysílaný televizním signálem,
podle jakýchsi výzkumů dokáží takto přenášený, dvourozměrný obraz vnímat
jen někteří vyšší savci ( lidoopi, snad i delfíni ) a někteří ptáci
se stereoskopickým viděním. U Vaší krajty bych si spíš typoval na to, že
úlek způsobila rychlá změna záběru ( světlo - stín ). Na toto
"bliknutí" reagují úlekem většinou i ostatní zvířata s méně
složitou strukturou oka a je vcelku logické. Podobnou reakci vyvolá samozřejmě
i mávnutí např. kusem tmavého hadru před očima plaza, nebo prudký pohyb
člověka v jeho zorném poli. Že by ale had dokázal vnímat dvourozměrný
televizní signál je jen málo pravděpodobné. Ovšem - kdo ví ???
S úctou R. Horčic
TV obraz a jiné
A ještě k polemice na téma TV obraz - situaci jsem popsal co
nejpřesněji:
Víte, kolik rychlých pohybů se odehrává na obrazovce během rychloposuvu a
vyhledávání? Stál jsem před TV minimálně čtvrt hodiny, než došlo k
popsané situaci a během ní se záběr navíc vůbec neměnil! Právě to mne
zarazilo: jediným pohybem byl v tu chvíli skutečně onen Nio, prolétající
kolem kamery! Já bych právě proto vaši úvahu obrátil: jak to, že tento
jediný záběr vyvolal stejnou reakci jako mávnutí hadrem (provázené ovšem
navíc závanem vzduchu, pachovou a tepelnou stopou) ? ? ? ?
A nakonec dotaz: neznáte prosím někoho, kdo by mi byl schopen vyrobit za
rozumný peníz topnou podložku (nejlépe mezi dvě skla) o rozměrech 60x60
cm? Všechny mé kontakty jsou bohužel pryč. A proč? Protože podle nových
směrnic pro Evropskou unii jim nevyhovovaly! Jediné, o čem vím, je samolepicí
topná tapeta z Ameriky, pochopitelně za příslušný peníz. Copak u nás není
nikdo, kdo by to vyráběl? Nejsem přece jediný terarista, který topí podložkou!!
Přeji hezký podzimní den - dnes bylo tak krásně, ze bych vzal i krajtu ven,
kdybych měl kam (bezpečné místo bez vyděšených maminek, poskakujících
psů a nervózních ptáků - to snad ani neexistuje)
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Žádného spolehlivého výrobce topných desek bohužel osobně neznám, sám vlastním jenom tři obstarožní kousky darované před pár lety od jednoho kolegy teraristy, jinak používám k vyhřívání a zároveň i ke svícení zrcadlové žárovky. Mohl byste se možná zkusit mrknout na stránky Klubu teraristů - http://web.iol.cz/kniha1/Klub.htm, kde mám takový dojem, nějaké topné desky a kabely nabízeli, popř. nějaký inzertní časopis, jako je třeba Fauna - www.ifauna.cz. Věřím, že pokud byste si podal inzerát, jistě se někdo ochotný ozve. Asi jsem Vám moc nepomohl, ale nic jiného mě opravdu nenapadá. Některé nádherné dny tohoto babího léta opravdu přímo vybízely k užívání si posledního letošního sluníčka, čehož jsem také koukal využít a vystavoval na balkoně sebe i hady hřejivým paprskům. Do jara teď zase budou muset přežít na občasném horském sluníčku.
Příště snad o něco více, přeji hezký den, R. Horčic
Topné desky
Vážený pane,
o skromnosti bychom si tady mohli dlouho vyprávět. Jen tak mezi řečí z Vás
ukápl kontakt (pardon - KONTAKT), který jsem dlouho hledal. Jistě - je to
prosté - podívat se na stránky klubu teraristů je to nejjednodušší, dalo
by se říct. Jenže:
a) ani tento klub jsem neznal - moje ostuda, pochopitelně. Asi je to tím, že
jsem spíše individualista, kluby nenavštěvuji a nehledám a komunikace s Vámi
je výjimka, potvrzující toto pravidlo.
b) jako člověk zabývající se elektronikou jsem hledal spíše ve zlatých
stránkách a jako typická stará struktura málo používám Internet (mám psát,
ze je to zase moje chyba?). Cena těchto výrobků (které by byly dělány na
zakázku) tomu pochopitelně odpovídala.
Oj, kdybych se Vás zeptal už dřív, možná už jsem mohl topit. No nic. V
sobotu půjdu na burzu na Brumlovku, jelikož sháním vhodný (co největší)
samorost, takže pokud se tam jako správný terarista objevíte, mohli bychom
se tam setkat. Mobilní telefon to jistí.
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Vážený pane,
jsem rád, že jsem Vám mohl pomoci a že jste konečně našel to, co jste
hledal. Ani já zrovna kluby nevyhledávám a po internetu toho moc nenabrouzdám
- většinu kontaktů mám ještě z doby, kdy jsem vytvářel stránku s
teraristickými odkazy. Dokonce nejsem ani nikde registrovaný, což je samozřejmě
zase moje chyba. Zřejmě tím na některých stránkách přicházím o četné,
zajímavé materiály, dostupné pod heslem pouze registrovaným členům.
Na Brumlovku jsem se bohužel nedostal, bydlím trochu dál a Praha je přeci
jenom trochu z ruky. Přesto se mi povedlo tuto akci již několikrát navštívit
a odnesl jsem si docela dobré dojmy. Snad někdy příště.
R. Horčic
Burza Brumlovka
Akce Brumlovka byla pěkná. Lidí neuvěřitelně mnoho, stál
jsem skoro hodinu venku asi 300 m dvouhlavou frontu. Veterinární dozor měl
dr. Vopršálek, který mi uzdravil hroznýše, když si onehdy udělal dost vážný
úraz břicha - nevím, mám pocit, že jsem už o tom psal. Co je však nejdůležitější:
zkontaktoval jsem tam osobně Vámi doporučeného výrobce topných desek s
topným kabelem Deviflex, za směšných 280 Kč zakoupil rohož s tímto
kabelem a doma dotvořil.
Topná deska bude vypadat takto: dvě stejná skla 6mm se stejnou distancí,
mezi nimi na odrazné azbestohliníkové folii položen Deviflex, shora kryto
dekorační rohoží z proutí. Technická výstroj není vidět, vypadá to moc
pěkně. Na povrchu skla stálá kontaktní teplota do 34 st. s chladnějšími
místy, spotřeba 30W. Krom toho jsem si tedy mohl dovolit přepych a koupit ještě
topný kámen, největší, co tam měli - 40 x 20 cm, omyvatelný, elektrika ve
skle a silikonu, možno libovolně smáčet.
Takže konečně mohu dotvořit svou koncepci terária: ocelový rám se zatěsněnými
dřevotřískovými deskami, dno vyloženo sklem, rozměr 190 x 120 x 80 (v, s,
h), distancované od země o dalších 40 cm vlastními nožkami, středové
jednokřídlé dveře s otevíráním zprava (tedy levou rukou otevřít, být
zakryt dveřmi a pravou rukou možno vhodit krmení), na levé straně, která
je v koutě místnosti (samé vnitřní zdi, nic, od čeho táhne zima), na zemi
v substrátu (pochopitelně Lignocel) topný kámen, topící nonstop, police o
rozměrech 70 x 70 cm jej zakrývá a stíní - úkrytové místo, police je
dvojsklo s výše popsanou topnou deskou s nepatrným sklonem, aby případná
vlhkost ihned odtékala na podklad, spolu s osvětlením (spec. zářivka repti-glo
se spektrem pro plazy, podporující tvorbu vitamínu D, délka 120 cm, 40W,
drahá byla - no fuj) vypínaná spínacími hodinami po 12 hodinách - slunící
místo, na pravé straně bazén o rozměrech 50 x 70 x 40 cm (docela slušné
akvárium), s napojením na vodovod a odpad, na zadní stěně v rozích umělé
popínavé kytky - vliv manželek se nedá zastřít.
I teď, kdy je jen voda v bazénku a žádný vlhký Lignocel na zbytku dna, ve
zkušebním provozu, se vlhkost v noci pohybuje kolem 75 až 80 %, teplota ve
dne 27 st, v noci 22 st. Celková spotřeba ve dne 80W, v noci 12W. Řekl bych,
že by se to krajtě mohlo líbit a při těchto rozměrech to zas až tak
nepoleze do peněz. Samorost po dlouhé úvaze zamítám, až bude větší,
stejně na něj už nebude šplhat a jsou s tím jen starosti, krom toho bych
potřeboval tak 150 cm dlouhý s průměrem tak 10 cm.
Zapomněl jsem na něco?
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
...Nesrovnatelně optimističtější byla Vaše zpráva z Brumlovky a také o tom, že jste konečně sehnal to, co jste sháněl. Vaše pojetí terária je více jak profesionální, myslím že jste nezapomněl opravdu na nic. Pokud si pamatuji, terárium pro Vaší krajtu nebudujete v bytě a můžete si proto dovolit určitou velkorysost projektu i celkového vybavení. Naprosto jinak by se asi zařizovaly ubikace pro několik větších hadů na omezeném prostoru panelového bytu, obývaného čtyřčlennou rodinou. Snad už jsem se zmínil, že po přestěhování do paneláku jsem musel většinu svých miláčků zredukovat na minimální počet i velikost, takže Vám nyní mohu jen tiše závidět.
Mějte se skvěle a zase se ozvěte. R. Horčic
Život s krajtou
Teď finišuji s teráriem, protože situace ve velikostí původní
ubikace krajty (původně odchov pro mláďata hroznýše) se dostává do
kritického stádia. Při posledním krmení v pátek přišla krajta k dost ošklivému
úrazu - potkan jí téměř prokousl oko. Minul jej snad jen o dva milimetry.
Ještě včera po uchopení zvířete do ruky rána krvácela. Nejprve jsem
aplikoval Opthalmo-septonex, ale mast nebyla to pravé. Musel jsem ránu otevřít
a teď jednou až dvakrát denně desinfikuji kysličníkem. Snad se to pomalu
zlepšuje.
Je to evidentně tím, že má málo prostoru. Už ji tam krmit nebudu. Je
zakalená, bude se svlékat a hned potom se bude stěhovat, to je jasné. I to
svlékání není pro hojení to pravé, to je mi jasné, Nejradši bych úplně
odstranil substrát, ale nastalo by sucho, což pro svlékání je to nejhorší.
Takže raději budu desinfikovat. Snad to dopadne dobře, hadi mají dobrou
obnovovací schopnost.
Držte mi palec.
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Pokousání hada hlodavcem je vždycky nepříjemná záležitost, která dokáže zkomplikovat jinak poklidný a zaběhlý řád v každém chovu. Obzvlášť potkani jsou někdy dost agresivní a se svojí velkou silou a dlouhými řezáky, mohou byt velice nebezpeční. Mnoho teraristů z tohoto důvodů potkany vůbec nezkrmuje a raději hadovi předloží 5 - 6 daleko menších a méně nebezpečných myší. I větší had ze zvyku myši dále přijímá, pokud ovšem vzhledem k jeho růstu nepřejdete automaticky na větší potravu. Musí jich ale být pochopitelně dostatečné množství. Pokud však již had nějaký čas přijímá odrostlé potkany, zpět na malé myši si zvyká jen obtížně. Mnozí teraristé preferují místo potkanů raději morčata, která však nejsou zdaleka tak vhodná, jako myšovití hlodavci, takže krmení s nimi bych doporučoval jen jednou za čas. Mívají totiž dost silnou vrstvu podkožního tuku a pro většinu hadu moc silnou a proto jen těžko stravitelnou kostru. Pouze morčaty krmení hadi mívají potíže se zažívacím traktem a díky obezitě většinou i s pářením. Někteří hadi morče ani nepřijmou, protože jim prostě "nevoní". Věřím, že se z toho Vaše krajta brzy dostane, hadi mají skutečně schopnost velice rychlé regenerace. Je mi jasné, že při krmení mrtvými hlodavci je riziko úrazu prakticky vyloučené, ovšem já přesto preferuji lov živých zvířat, navzdory nebezpečí. Myslím si, že samostatné ulovení vlastní kořisti bystří smysly a přirozené pudy, předkládání mrtvých zvířat, kdy si had potravu jenom jednoduše sebere, vede naopak k jejich otupení.
S pozdravem R. Horčic
Život s krajtou II
Jinak se vracím k novinkám: Oko se opravdu hojí, krajta se úspěšně
svlékla a dnes jsem ji přestěhoval do nového. Zatím na mne syčí, když ji
vyndávám (hned si tak udělala bílej bobek, tak jsem čistil), ale nekouše,
tak uvidíme. Beru to tak, že preventivně pouští hrůzu, co kdybych byl nepřítel.
Od zítřka tedy bude mít celý den společnost (mne), tak se nudit nebude. Předpokládám,
že se naučí se hřát na plotně nad Lignocelem. Zatím se tam hřeje jen,
když ji tam dám sám. Nebyla na sklo zvyklá. Dnes ji to nechám asi svítit
dlouho do noci, aby si zapamatovala, že tam je teplo. Uvidíme.
Potkani ji opravdu dost pokousali, ale taky to asi bylo nedostatkem místa. Ten
kousek, ve kterém byla doteď, byl 70 x 40 cm a 50 výška. Má 2m. Co dodat?
Jen že byl nejvyšší čas! I tak asi budu muset potkany nějak omezit v kousání,
ne-li hned zabít. Vylomit jim zuby mi přece jen připadá drastické (ačkoliv
to, co následuje, hmmm, taky nic moc), hlavně pak všude trousí krev. Tak něčím
omámit, ale ten preparát pak dostane do sebe i krajta. To je špatné. Inu,to
jsou problémy teraristy, jak jistě znáte. První den byla krajta v teráriu
vyplašená - pochopitelně - a protože hned udělala bobek, musel jsem čistit.
Syčela stejně, jako by byla v jakémkoliv neznámém prostředí v reakci na
zvedání. Prostě mně strašila, bába jedna. Ale já se nedám. Už odpoledne
se však zklidnila, pokud jsem ji však dal na skleněnou plotnu (na kterou
nemohla být zvyklá), utíkala se schovat dolů. Celou noc strávila na kameni.
Ráno se na něm svinula do polohy, kterou znám, tj. "celkem pohoda".
Počkal jsem, až usne, uchopil jsem ji tak, aby se ani nerozvinula a přenesl
jsem ji nahoru. Lenost zvítězila! Jen se trochu zachrula, chvilku mne
pozorovala, jestli to myslím vážně, pak zastrčila hlavu do závitů, aby ji
nesvítilo světlo do očí a usnula! Zůstala tam celý den a doufám, že tam
bude i ráno. No, s potkany to budu řešit podle okolností. Váš známý
terarista mne inspiroval - je to jedna z možností. Uvidíme, ale nejprve bych
rád zkusil, jestli nepomůže už ten fakt, že bude mít víc místa a možnost
lovit shora.
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Jsem rád, že se Vaší krajtě oko hojí a že s ním nemá
zbytečné problémy. Často se stává, že se otevřená rána zanítí, nebo
že se do organismu dostane nějaká bakteriální infekce. Pravdou je, že v
době antibiotik a antiseptik už není podobný případ katastrofou končící
jistým úmrtím zvířete, ale přeci jenom je to obrovská nepříjemnost a
starost navíc. Pro dvoumetrovou krajtu bylo terárium opravdu malé, na změnu
byl tedy nejvyšší čas. Obzvlášť při lovení kořisti byl stísněný
prostor asi skutečně na závadu. Větší "rozlet" Vaše krajta určitě
ocení, stejně jako i já. Vždyť víte, že jsem zastáncem co největšího
životního prostoru a to nejenom pro hady.
S vyhříváním Vaší krajty bych si nedělal až takové starosti. Pokud má
zapnutý topný kámen ( podložku, či kabel ) a zrovna se na něm nevyhřívá,
znamená to, že hadovi prostě není zima a necítí potřebu se prohřívat. Věřte,
že pokud by teplota v teráriu dosáhla určité hranice a had pocítil větší
chlad, velice rychle by vyhledal nejteplejší místo ( topnou desku, nebo místo
pod žárovkou ), a to úplně sám a bez cizí pomoci. Hroznýšovití hadi mají
velice citlivé termoreceptory a v omezeném prostoru terária dokáží
lokalizovat rozdíly teplot v hodnotách i pouhých několika setin °C. S
potkany je ale opravdu potíž, jak už jsem psal, dokáží nadělat v teráriu
velkou paseku. Jeden můj známý, terarista z Ústí n. Labem řeší tuto
situaci tím způsobem, že před podáním potkana podrží v levé ruce za
ocas a pravou rukou vyzbrojenou malou, gumovou paličkou, ho jemně klepne po
hlavě. Podle jeho slov je potkan jen tak napůl omráčen a dezorientován, takže
na nějakou agresivní obranu nemá zdaleka ani pomyšlení. Navíc prý je ušetřen
zbytečných problémů i krve při vylamování zubů a vyvaruje se riziku přiotrávení
hada, nějakou chemikálií omámeným potkanem. Přestože tuto metodu nepoužívám,
řekl bych, že je šetrnější a humánnější, než vylamování potkanových
zubů, nebo jeho zabíjení. Jsou to fakt problémy a tak má každý terarista
opravdové dilema. Musí se s tím vyrovnat každý sám, podle svého nejlepšího
vědomí a svědomí a pokud možno bez rozporu se zákonem a tzv. "ochránci"
zvířat, o kterých si já ( jen tak mimochodem ) myslím svoje.
Zdravím R. Horčic
Krajta a jiné
Krajta je mazák a pěknej lenoch. Dole na kameni si už bydlí docela spokojeně, na mě nesyčí a dokonce se mi včera (poprvé) stalo, že když jsem k ní dal ruku (pohladil jako obvykle - to je pravidlo), po očichání se mi sama na ruku začala sunout. Pak jsem ji měl venku a nakonec dal zpátky, ale nahoru. Hned se tam usadila a je tam dodnes - prostě se jí nechtělo se namáhat šplháním, když páníček to zařídí! Čas lovu se ale blíží, bude to asi tenhle týden, tak jsem moc zvědav. Po zkušenostech ale tentokrát vezmu menší potkany než minule. Pro zajímavost - poslední krmení bylo 26.10.
Daimon daimon1@seznam.cz
Krajta, terárium
Krajtu jsem krmil v pátek. Protože ještě neobjevila bazén s
čerstvou vodou, dal jsem jí k němu misku z předchozího terária, kterou zná.
Dodnes se ještě nenapila. Nedalo mi to, vždyť musí mít žízeň! Vzal jsem
ji tedy a přenesl do bazénku. Ještě jsem ji ani nepustil z ruky, už pila.
Aspoň minutu - no normální sahara. Nechal jsem ji tam, aby si bazének prošmejdila.
Během 10 minut objevila další příjemnou funkci: důkladně se do něj vyprázdnila!
Pak začala hledat, kde nechal tesař díru. Aby se v tom nerochnila, zase jsem
ji vyndal. Svinula se do kouta do spokojeného klubíčka a pozorovala, jak měním
vodu.
Někdy mám pocit, ze se starám o mimino, ačkoliv vzhledem ke svému věku
(rok a kousek) vlastně mimino je. Stejně mě ale udivují stále bezprostřední
klidné reakce a přizpůsobivost, na rozdíl od samce hroznýše, který dodnes
bývá z jakékoliv manipulace naprosto vystresován. Inu, neměl jsem ho od
mala, ale na rozdíl od samice jsem jej dostal od lidí, kteří s ním neuměli
vycházet. Špatné zkušenosti z dětství tihle tvorové nikdy nezapomínají.
Samice je v tomhle úplně jiná - naprosto pohodová.
V těchto mrazech mám v místnosti stále stejně a krajta se po nakrmení
nechce vyhřívat dokonce ani na kameni. Leží prostě vedle. Jako by tahle zvířata
věděla, že dokud kořist zcela nestráví, nemohou na teplo, aby se proces trávení
nezměnil na proces hnilobný. Hroznýši po nakrmení pravidelně na několik
dnů bydlí v bazénku. Pak se teprv vyšplhají nahoru, aby se hřáli. U
krajty to bude stejné. Myslím, že si tu už zvykla, i když stále ještě
neobjevila všechny možnosti. Nemá potřebu objevovat - páníček to zařídí!
Nerozmazluji ji trochu? Posílám Vám pro představu 2 fotky. Jedna - to jsou
moji hroznýši a jejich terárium - měřítko je z obrázku patrné. Vesele se
v něm množí a nemají problémy ani s námi, kteří kolem nich stále chodí
(dveře vedou do kuchyně). Druhá - to je krajta v novém teráriu. Pro srovnání
- má dnes už 2 metry. Větší část terária je zakrytá a schovaná za regálem
a za věšákem zcela záměrně a to proti příliš zvědavým očím. Ve
skutečnosti vypadá mnohem lépe než na fotce, ale zatím to tak nevyšlo. Musím
nejprve najít vhodný úhel záběru.
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Vážený příteli,
dnes skutečně dorazila v pořádku Vaše zásilka - tj. knížka i s přiloženou
povídkou. Do té jsem se pustil vlastně ihned, to bylo první, co jsem udělal
po jejím rozbalení. Po přečtení mi nezbývá nic jiného, než konstatovat:
- klobouk dolů! V mojí knihovně se nachází ( snad již od nepaměti ) sbírka
povídek "Tichá hrůza" v salátovém vydání, kterou jsem kdysi
vzal Bůh ví kde. Jedná se o tajemné, až hororově laděné příběhy od různých
světových autorů a Vaše povídka by mezi ně svým stylem perfektně
zapadla. Když jsem už minule psal o Vaší přílišné skromnosti ( a to jsem
ji ještě nečetl ), myslel jsem to naprosto vážně. Určitě by stálo zato
povídku publikovat, což mě po jejím přečtení jenom utvrdilo. Takže ještě
jednou - všechna čest!
V pátek minulý týden jsem zabloudil do jednoho antikvariátu, kde se strašně
rád oddávám dobrodružství - zdali neobjevím nějaký poklad. Čirou náhodou
jsem narazil na knížku P. Voženílka "Můj život mezi hady a jinou havětí",
o které jsem se také již zmínil. Protože bych se chtěl nějak revanšovat
za Ajarovu knížečku "Život s krajtou" která Vám příliš
nesedla, dovolil jsem si Voženílkovu knihu zakoupit a věnovat Vám ji.
Garantuji, že tato knížka je srozumitelnější a že je napsána téměř
stoprocentní "lidštinou". Samozřejmě ji zašlu co nejdříve, jak
jen mi to čas trochu dovolí. Fotografie
jsou opravdu pěkné, vždy mě dokáže potěšit pohled na vkusné, čisté a
reprezentativní terárium ( ale i akvárium ), za které se člověk nemusí
stydět. Je to vizitka chovatele a popularizace teraristiky jako takové.
Jsem rád, že se Vaší krajtě již vede dobře a že si pomalu zvyká na nové
prostředí. Jestli jí rozmazlujete? To je dobře! Hadi si to koneckonců 100%
zaslouží!
Zdravím R. Horčic
Fotky a jiné
No, k fotkám: terárium hroznýšů je v této nezměněné podobě už cca 5 let, krom toho, že na dně nejsou hobliny, ale Lignocel. Čistotu obdivuje každý a nikdo nevěří, ze se o ni téměř nestarám - koncepce to totiž nevyžaduje. Prostě se neušpiní! Přívod vody jsem vyřešil celkem geniálně a pro mnohého budoucího stavitele terárií možná inspirativně: kolem futra dveří je téměř neviditelně vedena obyčejná hadička vzduchování, jaká se používá pro akvária. Ten stav vody, který tam je, nateče cca za 20 minut - chce to minutku, jinak spolehlivě zapomenu. Dole v soklu je kýbl, kam to vyteče. Samozřejmě denně kontroluji a čistím, pokud je třeba, ale jinak myslím, že jsou hroznýši u mne spokojení. Jsou zcela v pohodě a důkazem může být i to, že se množí, i když nejsou rozloveni a žijí stále pohromadě. Terárium krajty vypadá mnohem lépe v reálu, fotka mu dost ublížila a dělal jsem to jen v rychlosti, nemaje digitální foťák, jsou to oskenované normální fotky. Měl jste pravdu, krajta si už zvykla zcela dokonale. Už 2x jsem ji tu krmil. Naposled jsem použil Vámi doporučený způsob klepnutí potkana do palice a schvaluji: je to zatím to nejlepší, co jsem zkusil! Krajta v pátek tímto způsobem spráskla 3 téměř dospělé kusy, koukala, co bude dál a dneska (!) už není vidět, že by něco měla. Zatím mám jediný problém: do dneška nevím, je-li to kluk nebo holka! Sondovat ji (pracovně se zatím domnívám, že je to holka, koneckonců krajta je slovo rodu ženského) zatím znova nechci, dělal jsem to hned při koupi, ale jinak je to tak na hranici: u krajt drápky mají obě pohlaví (ta moje je má dlouhé cca 5mm - viditelná část), ale stavbou těla odpovídá spíš samici, zavalitější s náhlým zúžením konce ocasu od kloaky, dravější při krmení (jsou prý spíš samice). Tak nevím. Budu to sledovat. Krajta se mi poprvé v novém svlékla a kůži stáhla úplně vcelku, což se jí ani v malém teráriu při vysoké vlhkosti několikrát po sobě nepovedlo. Krom toho jsem tam pozoroval tendenci k pískavému dechu a kýchání a to vše tady dole v novém úplně zmizelo. Většinu dne tráví na topné plotně (pokud ji tam dám - ale pak tam vydrží i několik dnů, aniž by na noc slézala) svinutá do spokojeného klubíčka. Nechá se bez protestu vyndat a zrovna dneska ležela vedle mne celé dopoledne na pracovním stole. Všechny rány, které utrpěla při krmení, jsou zhojeny. Prostě radost.
Daimon daimon1@seznam.cz
Odpověď
Vaše koncepce terária je téměř dokonalá, nejvíce mě nadchlo napouštění vody maskovanou hadičkou. Velice jednoduché, ale účelné, je i vypouštění vody do obyčejného kýble, jistý problém by asi vznikl při umístění několika terárií nad sebou ve stojanu. Ale ani tento případ není samozřejmě neřešitelný. Na sondování Vaší krajty máte pochopitelně spoustu času a můžete ho udělat prakticky kdykoliv. Tento ( někdy riskantní ) zákrok dělám jen nerad a co nejméně často. Vždy totiž hrozí poškození pohlavních orgánů, popř. zavlečení nějaké infekce. Chovatel s dobrým pozorovacím talentem dokáže někdy určit s 90% přesností pohlaví svých hadů podle chování a vnějších znaků, často např. samci vysouvají své hemipenisy během odkládání exkrementů. Pochopitelně se situace značně usnadní, když je možnost porovnávání, ale ani sondování není pochopitelně úplně 100% metodou a i velice zkušení teraristé s letitými zkušenostmi a praxí se mohou zmýlit. Naprosto nejspolehlivější je laboratorní, genetický rozbor vzorku krve, ovšem pro domácí účely je prakticky nepoužitelný, neboť nepatří zrovna mezi nejlevnější. Potěšilo mě, že se Vaše krajta už naprosto uzdravila, had v dobré kondici má velké předpoklady se s podobným zraněním brzy vypořádat. Také dokonalé svlékání svědčí o dobrých podmínkách v teráriu a přispívá k dobré pohodě hada. Probíhá li všechno bez problémů tak jak má, pak je to skutečně pro teraristu radost. Zatím se mějte pěkně, koukám na hodinky, že už je půlnoc pryč, tak asi půjdu na kutě.
Přeji hezký den R. Horčic