III

Na této stránce najdete zajímavé poznatky, zkušenosti a příspěvky chovatelů, můžete se tedy na ní podílet i Vy !

Včera se mi svlékl samec hroznýše - opět krásná kůže, u hroznýšů je to skoro pravidlo. Ale mám postřeh - víte, ze samci svlékají kůži natolik celou, že ji svlékají i z obou hemipenisů? Jeho kůže tak obsahuje i tuto "speciální" část! A je to i logické: i tato část těla patří k venkovním, i když jen někdy. Nebo že by tuto kůži svlékali jen samci s aktivním pohlavním životem?
V té souvislosti mne pak napadá: kdyby krajta byla samec, mohl by totéž dělat i on, ne? Na jeho kůži by tedy ony pozůstatky měly být také! Ani po velmi důkladné prohlídce kůže (a důkladném pozorování průběhu svlékání) jsem však nic podobného neobjevil. Tak nevím. Je to stále záhada. Uvidíme za rok, to už by se měly rozdíly pohlaví projevit - třeba vzrůstem. Bude puberta.

Že hadí samci svlékají kůži i z obou hemipenisů samozřejmě vím, ne vždy je to však pravidlem. Doposud není úplně přesně zmapované, zda tímto procesem prochází všichni hadí samci, nebo jen samci některých druhů. Poměrně pravidelně se totiž stává, že drobné výčnělky jemné kůže na svleku seschnou a odpadnou ještě dříve, než vůbec chovatel zjistí, že se had svlékl. Pouze v případě, že pozorný terarista je svlékání zrovna přítomen, může si těchto výstupků z hemipenisů všimnout. Vzhledem k tomu, že většina hadů se svléká až po soumraku ( většinou v noci ), není toto pozorování zase tak časté. K svlékání staré pokožky z hemipenisů dochází pochopitelně pouze za vhodných podmínek, někteří samci při tom svoje hemipenisy vysunují ( také při odkládání exkrementů ), aby svlečení usnadnili. Za nepříliš vhodných vlhkostních podmínek, nebo např. při poruchách metabolismu, avitaminóze, napadení vnějšími nebo vnitřními parazity aj. potížích, nedochází ke svlečení pohlavních orgánů vůbec a pokožka se těsně u kloaky odtrhne. Na takovémto svleku chovatel většinou pohlaví nepozná. Stará, nesvlečená kůže na hemipenisech může někdy zapříčinit potíže s pářením, obzvlášť opakuje-li se špatné svlékání několikrát za sebou. Většinou však k výrazným potížím nedochází, moudrá příroda myslela i na tuto možnost a zařídila možné zachování plodnosti i v těchto případech.
To by bylo o svlékání hemipenisů asi tak všechno, přeji bohatého Ježíška a hodně štěstí do nového roku.

To si takhle sedím v křesle a najednou se od terária ozve takové tiché, zlověstné KŘUP . . . No, rozhrabal jsem Lignocel, abych ke své nemalé radosti zjistil, že ruplo sklo dna pod topným kamenem . . . ! A co teď?? Prasklinka není velká a je taková křivolaká, ne přímočará a vede od rohu do rohu, ale dá se asi očekávat, že bude pokračovat. Naštěstí je pod sklem dřevotřísková deska a topný kámen je na opačné straně než bazén, tj. asi metr a půl daleko. Ale . . . i tak - copak člověk nemůže mít chvilku radost?? Budu se asi tvářit, že o tom nevím a že tlaky, vedoucí k puknutí, tímto pominuly a okolí praskliny budu minimálně máčet. Jinak se asi pominu já! Spodní sklo se nedá vyměnit jinak než úplnou demontáží celku!! Krajta je skvělá a den za dnem se zklidňuje. Dost často ji mám vedle sebe na stole při práci. Časem pošlu fotku, nechal jsem se s ní vyfotit.

Vážený pane,
prasklé dno terária je opravdu velice nepříjemná věc, zvlášť když jste novou ubikaci vlastně nedávno slavnostně dokončil. Zkuste prasklinu přelepit "housenkou" silikonového kaučuku, která by měla alespoň z části zamezit jejímu dalšímu šíření a zajistí i potřebnou vodotěsnost. I když se budete snažit okolí praskliny nemáčet, časem by dřevotřísková deska pod teráriem začala vykazovat známky vlhnutí a pod prasklinou by začala bobtnat. To by zákonitě vedlo k přizvedávání dna v kritickém místě, zvýšenému pnutí a dalšímu praskání skla. V krajních případech pomůže i obyčejné přelepení samolepící páskou. Že topná deska nepatří přímo na holé sklo dna terária, jste bohužel zaplatil poměrně nepříjemnou a drahou zkušeností. Pod desku se doporučuje vystřihnout kus odolné silnější gumy, nebo podobného, tepelně nevodivého materiálu, který sklo terária od topné desky dostatečně izoluje. Pak lze celou podložku zahrabat a zamaskovat do vrstvy substrátu a na povrch nechat koukat jenom vrchní plochu topné desky. Také umístění celého terária přímo na poměrně tvrdé, dřevotřískové desce není zrovna nejvhodnější, ideální je podložení terária alespoň nějakým starým kobercem, filcem, nebo ( třeba tenkou ) polystyrenovou deskou, která navíc celé terárium ode dna naprosto dokonale tepelně izoluje.

Přeji tolik potřebné štěstí a zdraví a mnoho sil do nového roku. R. Horčic

Jinak prasklina nepostupuje, budu dělat, že o ní nevím. Asi jsem to spíš způsobil já, protože jsem celé terárium shora příliš zatížil - používám jej totiž i jako regál. O tepelné izolaci samozřejmě vím a topný kámen leží na čtyřnásobné vrstvě kartonu a pak je olepen silikonem. Krajta je klidný tvor, pustil jsem ji tuhle na procházku po zemi a ať mi nikdo neříká, že nemá dobrý čich - zamířila rovnou do rohu, kde mám uskladněny přepravky od potkanů a hned se do nich dobývala! Navštívil jsem se ženou mezi svátky pražskou ZOO, protože se v poslední době, kdy se tam změnil ředitel, velmi změnila. A tak konečně i má drahá polovička poprvé spatřila dospělou (podle mne ne příliš velkou) krajtu. Reakce byla zajímavá: "proboha, ta je tak STRAŠNĚ velká!!" po hodinové procházce sama navrhla, abychom se na ni šli ještě jednou podívat: "no, ona vlastně zase není tak velká, když už to člověk čeká!" a doma na hroznýše?? "no jo, vy jste naši drobínci a ta tvoje je taky takovej mrňousek!" Zlatá ženská!
S pozdravem

Těší mne, že se prasklina v teráriu nerozšiřuje, při vší smůle alespoň jedna dobrá zpráva. To zatížení s vrchu by opravdu mohlo být hlavní příčinou. Návštěvu ZOO Vám docela upřímně závidím, bohužel jsem si nevyčlenil ani jeden den na takový velice příjemný výlet a docela mě to mrzí. Procházka po zoologické zahradě patřila vždycky mezi moje oblíbené činnosti jak v létě, tak i v zimě a totéž platí i pro celou rodinu, která návštěvu ZOO dodnes považuje za maximálně povedený den. Přiznám se, že v té Pražské jsem nebyl už hezkých pár let a protože nejbližší ZOO od nás je v Ústí n.Labem, je celkem pochopitelné, že jsem tam o dost častěji než jinde. I ona má také samozřejmě co nabídnout. Pavilon akvárií a terárií mají snad někde lepší, ale už jsem viděl i o mnoho horší. Některé ZOO dokonce podobné zařízení nemají vůbec. Zvyknete li si hned zpočátku na větší, hroznýšovité hady, pak Vám opravdu jejich mláďata mohou připadat nepoměrně malá. Hroznýši královští, ač se se svojí udávanou maximální délkou přes 4,5 m řadí do tzv. "velké pětky" ( pětice největších hadů světa ), ne vždy v teráriu překročí třímetrovou hranici a to ještě jen některé z větších poddruhů. Některé malé druhy krajt s délkou 120 - 150 cm, jsou pak ve srovnání s dospělou tmavkou, nebo krajtou mřížkovanou opravdoví trpaslíci. Vaší paní, zvyklé na zhruba dvoumetrové hroznýše, musel dospělý jedinec velké krajty připadat v první chvíli opravdu obrovský.

Povedlo se mi konečně nahrát na kvalitní video tu reklamu s krajtou. Bylo to skoro naposled, kdy ji dali a už se asi nebude opakovat. Ale já ji chci nagrabovat na *.mpeg a budete-li mít zájem, pošli ji i Vám. Tuhle jsem si tady doma vytrestal jednu protivnou kamarádku - tedy vlastně manželku kamaráda. Pořád do mně ryla a pošťuchovala, už nám to všem (včetně kamaráda!) lezlo na nervy. Moje žena vzorně spolupracovala: V obýváku máme ve stěně (viz foto) malé terárium na odchov mláďat. Je to udělané jako šuplík s vysokou přední stěnou (taky můj nápad) a měl jsem tam krajtu, dokud byla malá. Teď je terárko prázdné. Dali jsem do něj jako dekoraci takového malého gumového hádka, asi jako malá užovka. Sedím si vedle, tahle protiva přišla a hned:"No jo, vy jste blázni, to už zase máte novýho hada?" Moje žena:"Jo, coby ne. Velký škrtiče už známe, tak teď zkoušíme něco jedovatýho." Hned jsem se chytil a říkám:"No jistě, už nějaký zkušenosti máme. Ale pojď se podívat, jak je pěknej!" Hned zacouvala (ona se totiž bojí) a má milounká žena terárko pootevřela, aby ukázala, že je gumovej. Ale já pokračuju:" No počkej, to nemůžeš takhle bez přípravy otevřít - co kdyby vylít? Moment, já ho radši chytnu, už to umim, to musíš takhle za koneček a rychle . . " Vytáh jsem ho ven, trochu s ním potřepával a jdu k týhle protivě - no efekt maximální, moc škoda, že jsem neměl kameru, to by bylo neváhej a toč - řeknu to slušně: stříkla si do kalhotek a kdybychom byli u okna, věřím, že letí ven. Výsledek? Slíbila mi, že už si ze mně nikdy srandu neudělá a stala se z ní velmi hodná, chytrá holka. No, tohle ale asi hned tak nezapomene.:-)))))) Já vím, správný terarista by se takhle chovat neměl, ale věřte mi, tahle si to opravdu zasloužila.

Nezlobte se, ale o tu reklamu s krajtou zájem opravdu nemám. Přestože se jednalo o nádherného hada, mám vůči této reklamě trochu averzi a kdykoli jsem ji zahlédl, přepínal jsem televizi. Je to opět jeden z mnoha čítankových příkladů, kde hady prezentují jako krvelačné, vraždící bestie, které nemají nic jiného na starosti, než rdousit pokojné kolemjdoucí. Můžeme se potom divit, že 95 procentům všech lidí při slově "had" vystoupí po těle husí kůže? Proč v nějaké reklamě také neukáží, jak si ty malé, dvou až tříleté děti hrají s obrovskou, možná šestimetrovou krajtou, která by ( kdyby chtěla ) klidně obě slupla po večeři, a jak se nechá trpělivě tahat za ocas?

Vaše historka s gumovým hadem a protivnou kamarádkou mě opravdu pobavila, celou situaci jsem si při čtení snažil představovat na živo a skvěle jsem se bavil. Dokonce mě napadla škodolibá myšlenka, že i my máme podobnou, protivnou kamarádku a prázdné terárko by se určitě taky našlo. Moje manželka je taky pro každou špatnost a žádná legrace jí proto není cizí. Prostě - díky za inspiraci! Možná bychom my teraristé měli opravdu zachovávat určité dekorum a chladnou hlavu, ovšem jsme také jenom lidé a ne žádní suchaři. A že jsou lidé, kteří potřebují pořádnou lekci, o tom není nejmenší pochyby.

Tak tohle je zase jeden z dílů mého seriálu postřehů ze života krajt.
Zjistil jsem, že krajta, pokud je v jedné místnosti se svým chovatelem, ho vlastně po celý den pozoruje. Tedy alespoň ta moje, která rozhodně není nočním tvorem, jak se o krajtách říká, protože úderem sedmé večerní, bez ohledu na to, jestli tu jsem nebo ne, začne se ukládat ke spánku, tedy pomaloučku, ale důkladně svinovat na svém topném kameni. Kolem osmé ji už neprobudí, ani kdybych s ní celé terárium přestěhoval a až na malé změny polohy zůstane na stejném místě až do rána. A teď k tomu pozorování:
Mám ji dost často vedle sebe na pracovním stole. Leží tam svinutá a je evidentně spokojená, i když vedle ní (a to i ve vzdálenosti jen několika cm) pracuji. Oči má zúžené, jako by spala a zřejmě i chvilkami podřimuje. To vše, i když je kolem ní velký hluk. Ale - jdu si třeba uvařit čaj, tj. odejdu stranou a chvíli s ní nejsem. Vrátím se zpět, krajta má oči dokořán (chtělo by se říct vytřeštěné), rychle dýchá, čichá, prostě se bojí. Čeho? Asi že jsem odešel a nechal ji samotnou! Když ji totiž nechám k sobě přičichnout a pohladím ji, rychle se uklidní a zase podřimuje. Musí pozorovat, co dělám a které činnosti jsou normální. To o něčem svědčí, řekl bych.
Někde jsem četl, ze krajty jako mladé jsou poměrně lekavé a kousavé a uklidní se až tak po druhém roce věku, zřejmě po pubertě. Kolem dvou let jsou ale už dost velké a pokud se jim chovatel nevěnuje a taková třeba třímetrová po něm vystartuje, nedivím se, že se jí raději zbaví. V tomto věku se jich také podle mých pramenů lidé nejčastěji zbavují. V tom případě mám náskok, protože tohle ošklivé chování ta moje přestala dělat už po roce a půl.
Tím, že ji skoro denně vyndávám, naučil jsem ji důležitý návyk, zcela opačný než bývá obvyklé: žádný můj vstup do terária neznamená lov a kořist. Zvýšená pozornost, to ano, ale rozhodně neskočí po prvním pohybu, který se mihne. Pokud krmím, pootevřu jen kousek, hodím kořist, zavřu. Pokud ji však chci vyndat nebo čistit, otevřu dokořán, dělám hluk, přiblížím k ní pomalu ruku a nechám ji zorientovat, pokud se k ní sune i se smyčkou, neutíkám, ale naopak počkám, až si mne očichá. Postupně se zorientovala natolik, ze skoro odezírám, jak kouká: co už zase chceš, no jo, tak já se teda zase nechám vyndat, když ti to udělá radost...
Určitě hodně s krajtím temperamentem dělá i teplota uvnitř terária. Obecně mám dojem, že jí vyhovuje mnohem nižší teplota než hroznýšům. V teplotě místnosti na stole, kde mám pod žárovkami asi 23 st, je zcela happy a v teráriu, kde má možnost i vyšších teplot, bývá spokojeně jen kouskem těla na kameni a nemá tendenci vyhledávat vyšší, teplejší místa.. Pokud bych ji násilně držel v teplejším prostředí, určitě by se to negativně projevilo na chování. V tomto svém poznatku proto považuji zahraniční (ale i tuzemské) informace o termostatem regulovaných denních teplotách kolem 30 st (a v noci nikdy pod 22 st!) pro tmavky za zcela zcestné.
Krajty bývají údajně náchylné k respiračním chorobám. Nedivil bych se, kdyby taková choroba byla přímým následkem právě zchoulostivělosti dané trvalým přetápěním. Dokud byla nahoře a držel jsem ji v malém terárku (bylo na fotce) s 90% vlhkostí a teplotou kolem 27 st přes den, kýchala, rachotilo v ní a při výdechu bylo slyšet pískot. Tady, kde vlhkost nejde nad 60% (jen v období před svlékáním zvýším a nakonec ji ještě vykoupu), je zcela fit.
To jí ovšem nebrání, aby si i přesto jednou za čas nekýchla, tak jednou do měsíce. Nikdy jsem nevěděl, že toho jsou krajty schopny a u hroznýšů jsem to nikdy nepozoroval. Mohu Vás ale ujistit, že takové kýchnutí krajty, která volně leží na stole vedle Vás nebo ji právě máte ovinutou kolem krku, si adrenalinově vůbec nezadá třeba s bungee-jumpingem. Měl jsem kdysi dávno úraz krční páteře a s tou pohyblivostí krku to nebylo nic moc až do doby, než jsem si pořídil krajtu. Jednou si mi na krku kýchla a od té doby točím hlavou jako zamlada! Kam se na ni hrabou chiropraktici!

Je všeobecně známo, že hadi mají obě plíce nestejně velké a asymetricky umístěné. Pravá (tracheální) plíce je velká a levá (rudimentální) plíce malá. Hadi také dýchají opačně než savci, tzn.: savec nadechne a vydechne. Pak je chvilku v klidu. Had naopak vydechne a ihned nadechne a v klidu setrvává se vzduchem v plicích, což zvyšuje účinnost výměny. Já jsem však objevil, že krajty a velcí škrtiči vůbec používají své plíce dokonce nezávisle a střídavě! Jedním okamžikem, kdy je tato anomálie patrná, je při polykání kořisti. V tom okamžiku je velká plíce stlačena, aby umožnila průchod kořisti. Aby se had neudusil, dýchá v té chvíli výhradně svou malou plící. Výdechy jsou krátké a mělké. Dalším okamžikem je "komunikace zvířete". Pokud had zasyčí, použije k tomu objem vzduchu své velké plíce. Zasyčení je nečekaně výrazné a hlasité, celé tělo se výrazně zploští. Účinek bývá zajištěn. Při lovu naopak zůstává zvíře dlouho nadechnuto do své velké plíce a dýchá krátce a intenzivně pomocí své malé plíce. Pokud by při lovu skončilo s kořistí např. ve vodě nebo tlamou v nedýchatelné poloze třeba zabořeno do hlíny, zásoba vzduchu velké plíce mu vydrží na tak dlouhou dobu, že mezitím stihne kořist zadusit. Prvním, co po uvolnění smyček had udělá, bývá výrazný výdech a nádech velké plíce. Anakondy jako vodní hadi jsou dokonce schopny svou kořist nejen uškrtit, ale i utopit a pozřít pod hladinou, aniž by se po celou dobu nadechly!

Krajta i hroznýš jsou schopni svou kořist chytit a udusit i bez použití tlamy. K tomu se uchylují z důvodu např. prostoru, pokud je třeba tlama natolik znečištěna, že zachycení zuby by nebylo spolehlivé nebo i z dalších důvodů. Tento způsob mimo jiné svědčí o mimořádné citlivosti celého povrchu hadího těla, která zvířeti umožňuje dokonalou orientaci o pohybu kořisti bez dalších smyslů. Tento způsob není tak úderný a rychlý jako obvyklý způsob lovu, ale pokud had má dost času (to je relativní - zde nejde o zlomky sekund jako při výpadu, ale "jen" o jednu až dvě sekundy), třeba při lovu spící kořisti, je i tak schopen bezpečně ji zachytit. Taktika lovu je jiná. Had se přiblíží ke kořisti velmi pomalu a zvolna se po ní začne posouvat. Při každém záchvěvu znehybní, ale tělem začíná vnímat teplo a srdeční tep kořisti. Poté, co na kořisti leží, začíná se k ní velmi pomalu tisknout, zatím jen zvrchu. Jeho tělo se však kolem ní pomalu stáčí. Jakmile se kořist v neklidu nadzdvihne - spolu s jeho tělem na sobě - had podvine svou smyčku pod ní. Otáčka je dokončena, had stiskne, kořist se začne zmítat a svými pohyby umožní další ovíjení. Rád bych upozornil, že tento způsob lovu by mohl být příčinou části chovatelských úrazů velkých krajt (kolem 4 m), chovaných volně v bytě bez terária. Dost často se totiž v takovém případě krajty uchylují do tepla, tedy k člověku v posteli. Pohyb spícího člověka v teplém prostředí jeho "doupěte" může snadno odjistit toto reflexivní, lovecké chování, a to i bez předchozího ataku zuby.

Vážený kolego,
ještě jednou děkuji za příspěvky, mimochodem oba jsou velice zajímavé.
Dost mě zaujal Váš příspěvek o dýchání krajt a o jejich střídání obou plic. Je skutečně všeobecně známo, že žádní hadi nemají obě plíce stejně velké - pravá je vždy větší a plně funkční. Pouze malý zlomek z celého podřádu hadů / Serpentes /, čítající asi 2700 druhů, je schopno částečně využívat i rudiment levé plíce. Jen vývojově nejprimitivnější hadi, konkrétně duhovcovití ( Xenopeltidae ) mají zachovanou levou plíci asi poloviční velikosti, čeledi Boidae a Pythonidae ( hroznýšovití a krajtovití, kteří jsou také poměrně starobylou skupinou ) mají již levou plíci zhruba o dvě třetiny menší než pravou. Všichni ostatní hadi, včetně vývojově asi nejpokročilejší skupiny užovkovitých ( Colubridae ), kterých je víc jak 1800 !!! druhů, mají levou plíci úplně zakrnělou, nebo z ní zůstal jen zanedbatelný a naprosto nefunkční zbytek. Využívání a vědomé střídání obou plic u hroznýšů a krajt je tedy poznatek nesmírně zajímavý, a jistě by stálo zato tento jev blíže prozkoumat, popř. ho konzultovat s nějakým skutečným odborníkem. Anakonda, ale třeba i krajta mřížkovaná jsou opravdu akvatičtí hadi, kteří jsou schopni zardousit a pohltit kořist pod vodou. Podobný případ ulovení a následného pozření myši pod vodou jsem ale pozoroval i u mladé samice E. c. maurus a docela mě přiznám se překvapil. Tito hadi vodu vyhledávají jen výjimečně a proto mě tato příhoda inspirovala i k napsání krátkého článku pro internetové stránky Teraristické společnosti v Praze.

Velice zajímavé je i Vaše pozorování lovu bez použití zubů, které je ale myslím spíše výjimečné. Hadi jsou si vědomi předností svých zubů a jejich funkce zabránit kořisti vyklouznout z ještě ne zcela utažených smyček. Převážná část hadů ( nejen škrtičů ) se navíc snaží uchopit kořist tlamou za hlavu nebo co nejvíce u hlavy a zabránit tak pokud možno svému pokousání bránícím se zvířetem. To se pochopitelně při bleskurychlém výpadu ne vždy stoprocentně povede. Z chovem "volného" chovu hadů v bytě nemám opravdu žádné zkušenosti, to že napadení člověka zapříčiní hadovo reflexivní chování je ale celkem jisté, ať se již jedná o hlad který vyvolá potřebu lovu, nebo o obrannou reakci vycházející z principu - nezabiješ, budeš zabit.

Měl bych také jedno zajímavé pozorování lovu, když před lety jeden můj mladý, asi 80 cm hroz. kubánský ( E. angulifer ) dostal poprvé v životě ptáka, z chovu vyřazenou zebřičku od přítele - chovatele. Jakoby tušila svůj osud, vyděšená a přikrčená se usadila na jedné z větví a jen její zběsile tlukoucí srdce prozrazovalo, že je živá. Jindy na potravu okamžitě reagující had ptáka pochopitelně ihned zaregistroval, ale nic nenasvědčovalo bleskovému útoku. Sotva znatelně, milimetr po milimetru se sunul blíž a jazykem vyhodnocoval nový pach. Po několika nekonečných minutách se vysoukal na vedlejší větev v úrovni zebřičky a svůj čenich s neustále kmitajícím jazykem jí téměř zabořil do peří na břiše. Strachem polomrtvý pták snad ani nedýchal, když ho hroznýšovec očichával z bezprostřední blízkosti a úplně ze všech stran, jakoby se snažil zmapovat si ptačí tvar těla. Po dalších několika minutách intenzivního prozkoumávání oběti začal had pozvolna tvořit tolik známé "esíčko" a s čenichem stále těsně u hlavy ptáka doširoka rozevřel čelisti, takže měl celou ptačí hlavu skoro ve své tlamě. Ale stále ještě nestiskl! Pomalinku, s tlamou otevřenou, začal přesouvat smyčku přes hřbet zebřičky a bylo více než patrné, co se chystá udělat. Potom měly již události rychlý spád. Stačil jediný neopatrný pohyb na smrt vyděšeného ptáka, čelisti v tom okamžiku sklaply a připravená smyčka se utáhla. Smrt rychlá, polykání standardní ( od hlavy ). Od té doby lovil již ptáky normálně, když přítel občas nějakého přinesl.

Něco zase na příště, s pozdravem

Pane Horčic

Nejsem žádný extra zkušený terarista, mám svého malého hroznýše něco málo přes půl roku a má nyní kolem jednoho metru. Díky moderní technice (digitální fotoaparát) a po několika marných pokusech, jsem nakonec uspěl a podařilo se mi natočit do kamera-modu celý průběh vlastního útoku hada na myš. Tedy vlastní výpad, to následné škrcení může každý pozorovat sám, ale co všechno had provádí během necelé vteřiny, kdy uchopí myš a obtáčí ji svými kličkami, je oku nepostřehnutelné. Pokud máte zájem a chtěl byste tento záběr na své WWW stránky rád vám ho pošlu. Je to ve formátu Quik time movie a má velikost asi 0,8MB.

Dobrý den,děkuji za nabídku Vašeho videa, o které bych měl pochopitelně jako hadařský fanda velký zájem. Sám vlastním jenom obyčejnou kameru, která neumí ani přehrávat zpomaleně ( digitální by bodla ), takže v počítači v současnosti žádná videa nemám. Několik takovýchto útoků jsem už měl možnost zpomaleně vidět a je to opravdu něco! Formát Quick time movie můj počítač umí, takže s přehráním by problém být neměl.

Horší to však asi bude s umístěním na stránku. Protože VOLNY poskytuje na prezentaci jen 10 MB a stránky mají už teď hodně přes 8 MB, šetřím s místem jak se dá. I obrázky se snažím komprimovat na co nejmenší velikost a to bohužel i na úkor jejich kvality. Vyčerpat 0,8 MB na jeden kraťounký šot je ale opravdu dost. I když jsem měl původně několik videí připravených, brzy jsem od záměru dát je na stránku upustil. Navíc jejich načítání nepříjemně zatěžuje ty, co jsou připojeni přes ne zrovna rychlý, telefonní modem a těch je nejspíš většina. Je to pochopitelně škoda, i mě by se videa na stránkách líbily. Snažím se ale, aby na nich bylo co nejvíc informací, navzdory omezenému prostoru.

Vaší nabídku vřele uvítám a s chutí se na celý záběr podívám, jste li ochotný mi ho i přesto zaslat. Na mých stránkách je nově zprovozněna rubrika Postřehy, kam můžete přispět i Vy, máte li nějaký zajímavý poznatek či zkušenost z chovu svého hroznýše. Písmo zabírá asi opravdu nejméně tolik drahocenného místa.

Pane Horčic, posílám slíbené video, doufám že se vám bude líbit. Pokud je moc velké na net, tak si ho uložte a třeba se to jednou zlepší. Zašlu vám také nějaké pěkné fotografie.

Dobrý den,dostal jsem Vaše video a musím uznale říci, že se Vám povedlo. I při pouštění po okénkách je samotný útok tak rychlý, že z hroznýše je v určitém úseku vidět jen rozmazaná šmouha. V každém případě si video uložím, byl by věčný hřích se ho zbavit. Na fotografie se těším, a jak už jsem psal minule, pokud máte nějakou zajímavou příhodu či zkušenost se svým hroznýšem, můžete i Vy přispět na stránku!

Posílám jednu fotku mého hroznýše. Krásný "portrét" s otevřenou tlamou vznikl při rovnání čelistí po pozření velké myši. Z fotky je krásně vidět poměr mezi velikostí hlavy a otevřené tlamy hadů. Posílám v maximálním rozlišení, zmenšit se dá vždycky.

Děkuji za fotku, je skutečně povedená a originální. Určitě si zaslouží umístit jí co nejdříve na stránky, pochopitelně po přijatelném zmenšení. V mém archivu ale určitě zůstane v původním rozlišení.

Dobrý den,
tak jsem skouknul ten dokument na ČT2 a mohu směle prohlásit, že to bylo to nejlepší, co jsem v poslední době viděl. Byl to jeden z mála pořadů, ve kterém jeho tvůrci ukázali plazy takové jací skutečně jsou - bez zbytečného přehánění a zveličování. S opravdovou profesionalitou vystihli skutečný život plazů a snad je alespoň trochu zbavili jejich démoničnosti. Škoda, že se podobné pořady objevují v televizi jen velice vzácně. Jak budu mít jen trochu víc času, zase se ozvu.

Sedím u PC a chystám se napsat Vám, když jste mne předběhl. Mohu jen souhlasit. Pro mne asi nejzajímavějším poznatkem bylo vysvětlení rozdvojeného hadího jazyka. Že mají hadi čich velmi citlivý, o tom není pochyb, ale směrovost čichového vjemu je opravdu velmi impozantní vlastnost.
Moje krajta je čím dál klidnější a skvělejší. Klube se jí asi docela fajn povaha, protože zvládá už i prezentace před návštěvami. Co je však velmi zajímavé: krmil jsem v neděli darovanými potkany - hned prvního nějak blbě kousla, takže krvácel jak podsvinče, ona se v tom pochopitelně vyválela, takže jsem začal mít podezření, jestli nedošlo k jejímu úrazu. Poté, co jsem dokrmil, chtěl jsem ji vyndat a zkontrolovat (znáte ty příručky: nikdy nemanipulujte s hady bezprostředně po krmení!). Umyl jsem si ruce preventivně mýdlem a holou rukou po ní sáhl ... Čekáte drama? Nekonalo se! Ihned a velmi rychle k ruce přijela s esem na krku, to ano, dokonce do ní čumákem žďuchla, ale pak se zarazila, očichala ji, klidně se nechala podrbat zespodu na tlamě a vyndat! Řeknu Vám, tohle bych si asi netroufl ani s hroznýši - tuhle po mně samec v terárku skočil jen proto, že jsem dole uklízel v kokosu a on si asi myslel, že jsem k jídlu - že by se napřed přesvědčil, je-li to pravda, to ani náhodou! Zarazil ho jenom klacek, pod kterým jsem byl.

No a když jsem v tom zkoumání, zatím experimentuji s povely, jak krajtu naučit, aby nelezla, kam nechci - to by nebylo špatné, že? Jak to dělám? Šmejdí. Pokud ji hladím, znamená to, že je vše v pořádku. Pokud ji začnu škrábat po šupinách, znamená to, že se mi nelíbí, kam leze. Důrazněji - vezmu jí hlavu do dlaně a zavřu lehce prsty. Vycouvá a jde jinam. Možná jsem fantasta, ale zatím mám lehce nadpoloviční úspěšnost. Možná to nic neznamená, ale bylo by to fajn, ne? Pokud je schopná orientovat se čichem mezi lidmi, pamatuje si, kde už byla a co prozkoumala a co víc, pamatuje si, kam nechci, aby lezla .. ? Posílám přímo ukázkovou fotku podle mne klasicky respiračně nemocné krajty - tohle a neléčené asi vede právě k hnilobě tlamy, jak jste mi popsal. Nejhorší je, že to vůbec nebyla fotka k tomu účelu focená, ale demo domácího miláčka - obávám se, že těmhle lidem dlouho nevydrží ...

Chcel by som Vam podakovat za cas a namahu, ktore davate do svojej web-stranky. Cisto hobbysticky nahlad na zvierata a plazy obzvlast mi proste "spravil den" ( len dnes som Vas site prvykrat nasiel).

Aby som upresnil ten text v subject - pisem z Izraela, kde, ako si mozete isto domysliet, je teroristov omnoho viac ako teraristov a kde zijem poslednych 10 rokov.

Kym som este bol na Slovensku, zaoberal som sa "hadiarstvom", ale Izrael to zo mna velmi rychlo vyhnal totalnym nedostatkom nadsencov, ktori su ochotni cestovat krizom krazom cez republiku (co by pri velkosti Izraela nemal byt az taky problem)aby co len videli zaujimaveho hada , ktoreho si ten niekto doniesol, ktori by sa uprimne tesili z mladych aj tej najobycajnesej jasterice. Aj ked v poslednej dobe som predsa len zopar takychto nebiznisovych nadsencov nasiel aj tu - takze aj ja sam sa k tomuto konicku vraciam - a velmi rad.

Ohladom na tento znovu-zaciatok sa na Vas obraciam s malou prosbou : Ak viete o tera-predajniach (online) na Slovensku, alebo v Cechach, ktore sa zaoberaju zasielanim teraristickych pomocok (substraty, ohrievacie telesa, termostaty, a vsetko ostatne) bol by som Vam velmi povdacny, keby ste mi mohli dat nane kontakt. Tu je vyber specializovanych pomocok a literatury velmi slaby a ked uz si mam nieco objednat zo zahranicia, tak si myslim , ze najprv to budem hladat medzi Prahou a Kosicami.

Viem, ze dopis je trochu ukecany a tym aj dlhy, ale keby ste ho mohli aspon ciastocne uverejnit vo Vasom fore aj s mojim emailom - mozno sa este niekto z teraristov, s ktorymi som sa pred rokmi stretaval, ale casom na nich stratil kontakt, najde a ozve sa mi.

Ospravedlnte prosim absenciu makcenov a dlznov, ale akosi sa ani v anglictine ani v hebrejcine - t.j. jazykoch, ktore moje PC "ovlada" - nevyskytuju.

děkuji Vám za milý dopis a zároveň přijměte pozdrav do Izraele, který je pro našince docela vzdálenou a exotickou zemí. Přiznám se, že podobné dopisy mě vždycky dokáží udělat radost, ať už přijdou odkudkoliv.

Měl jsem vždycky rád všechna zvířata a také jsem jich mnoho choval. Snad nejdéle mi vydržela akvaristika a pak ještě hadi. Ti mě fascinovali už odmalička, ale prvního jsem si pořídil, až když už jsem byl ženatý.

Je pravda, ze teraristika se v Čechách i na Slovensku v posledních letech stává doslova módní záležitostí a počet lidí kteří chovají nějakého plaza utěšeně narůstá. Na internetu vznikají stále nové a nové projekty, ať už profesionální, nebo amatérské. Tam v Izraeli myslím ještě nedozrál čas na nějaký teraristický boom, většina lidí má v současné době nejspíš úplně jiné starosti, v obavě před dalšími teroristickými útoky. Možná tam teraristika zaznamená svůj velký rozmach, až se jednou konečně vyřeší letitý, politicko-náboženský konflikt Izrael vesus Palestina. Vzhledem k Vašemu nadšení k tomu jistě přispějete nemalou měrou i Vy a třeba spolu s ostatními místními teraristy založíte něco jako první amatérský hadařský klub v této zemi, což bych Vám upřímně přál.

Nějaké ty kontakty se jistě najdou, mnoho byste jich našel i na mých stránkách přímo pod tlačítkem ODKAZY. Jen namátkou třeba www.robimaus.cz - je to firma, zabývající se distribucí zvířat, chovatelské literatury a potřeb. Nebo http://web.telecom.cz/zoosmid - opět internetový obchod. Snad ještě jeden obchod s chovatelskými potřebami - www.zoo-shop.cz Zajímavá je i Virtualni WWW herpetologicka knihovna, kde se dozvíte mnoho užitečných informací. Na adrese http://web.iol.cz/kniha1/klub/Klub.htm je možnost objednat si nějaké topné desky, kameny apod. Jak už jsem řekl, všechny tyto odkazy a mnoho dalších teraristických projektů najdete na mých stránkách, které se snažím neustále doplňovat o nové, takže jsou tam umístěny všechny o kterých momentálně vím. Pokud bych něco nového objevil, jistě bych Vám dal vědět.

Váš dopis na stránku samozřejmě rád umístím i s Vaší adresou, pevně věřím že se určitě někdo z teraristu ozve, buď proto že si na Vás vzpomene, nebo že Vám bude jenom chtít pomoci.

Přeji mnoho úspěchů, jak v teraristice, tak i v osobním životě a kdyby bylo třeba, klidně se zase ozvete.

Dobry (asi) vecer - vtedy sa vacsinou vyberaju emaily...

Opatovne sa ozyvam z Izraela. Dakujem za skoru a obsiahlu odpoved, aj ked ako to tak vyzera, budem si zatial musiet objednavat tera prislusenstvo z USA a Nemecka.

Chcel by som len malu poznamku na margo programu Darlinx o ktorom som uz tolko cital a nielen na Vasich strankach. Ak som to sporavne pochopil, tak program bol vydany ako freeware, t.j. bez zaruk , ale absolutne zadarmo a autor nema nic proti jeho distribucii (pokial je zadarmo, spomenute jeho meno, atd.) Dost vela ludi ho uz ma , vratane Vas a preto nechapem, preco by sa subor nemohol vlozit napr. na Vasu web stranku pre volne stiahnutie namiesto neustaleho, zdlhaveho posielania emailom? Sam som sa trosku pozeral po "chovatelskom softe" a jediny, zamerany pre teraristov je MSA herp, do ktoreho vlozili taku spustu vsetkeho "co by sa mohlo hodit" az sa program stal privelkym, neprehladnym a teda aj nepraktickym. Budem velmi rad ak Vy , alebo niekto iny vlozi kopiu Darlinx na net, pretoze nemam proste tu drzost byt este jednym, ktory, by Vas, alebo niekoho ineho ziadal o posielanie ~20min.emailu, ked je po ruke omnoho jednoduchsie riesenie.

Zdravím do Izraele,

je mi líto, že jsem Vám příliš nepomohl, přece jenom takové státy jako USA nebo Německo mají s prodejem "online" nemalé zkušenosti a velký náskok. Také nabídka teraristických pomůcek a produktů bude určitě daleko obsáhlejší. Pokud je ta možnost, proč by ne. Podobné služby jsou bohužel nejenom u nás, ale i v ostatních postkomunistických zemích zatím v plenkách.

Darlinx je milý a jednoduchý prográmek, který myslím si většině běžných teraristů dostatečně vyhovuje. Umístit ho na stránky mě napadlo už dávno, je tu však trochu problém s místem. Protože server VOLNY, u kterého mám aktivované free připojení (emailovou i www adresu), poskytuje jen 10 MB prostoru a stránky jsou nyní již více jak ze 3/4 zaplněné, umístění programu ( 2,5 MB ) jsem nakonec zavrhl. Přestože podle stanov většiny serverů v ČR, je zvětšování prostoru vytvářením nových stránek a jejich vzájemné propojování nezákonné ( hrozí mimo jiné i kompletní smazání ), mám rozjednané určité aktivity s několika lidmi, kteří internet využívají jen kvůli emailům a svůj webový prostor nevyužívají. Dokonce jsem dostal i dobrou radu, jak se vyhnout případnému porušení zákona. Předpokládám proto, že je jen otázkou času, kdy se s některým z nich dohodnu. Jedním z řešení by bylo i přesunutí stránek na jiný server, poskytující větší prostor, s tím by ovšem souvisela i tolik nepopulární změna webové adresy. Třeba na to časem stejně dojde, až se stránky úplně zaplní a situace začne být kritická.

Navyse mam jednu otazku: Kupil som mlada Python curtus breitensteini (0,1). Sice som tohto hada chcel doniest domov aj tak, ale tohto konkretneho som proste nemohol nezobrat od jeho povodneho majitela - asi 13 rocny chlapec, ktory ho asi dostal "na narodeniny"... had je maly na svoj vek, vela srandy si tam asi neuzil, ale najvacsi problem je s tym , ze ma na sebe (podla mojho odhadu niekolko) staru nezvlecenu pokozku a uz dokonale prischnutu na spodnu vrstvu. Samozrejme som ho dal do terarka s vysokou vlhkostou, rosim ho, kupem a vsetko ostatne co sa len s vlahou robit da (3 dni), ale nic - trosilinku sa to na chvoste "naluplo" ale tam to aj skoncilo. Nemaju ceski teraristi nejaky "babickin recept" na tuto pliagu ? Ak existuju v predaji specialne pripravky na tento problem, dajte mi vediet, ale to bude trvat trosku casu kym to objednam a dostanem domov, takze ta babicka by mi velmi pomohla.

A este nieco - mozte teraristovi z cias Roboranu H, odporucit dobre vitaminove, antiparaziticke a dezinfekcne zahranicne pripravky, ktore si mozem online objednat?

Po dopisani predosleho emailu sme isli znovu do kupela - a proste to islo - oci, nozdry, pery,.. Kompletne zvlecena - proste modelka. Takze fajn.

gratuluji Vám k novému přírůstku P.curtus, poddruh breitensteini pochází tuším z Bornea. Tato hodně silná krajta je opravdu nádherná, jen možná trochu choulostivá na teplotu ( kolem 30°C i výše ) a vlhkost prostředí - ta by neměla klesat pod 60%. Jaké potíže potom mohou nastat jste už zažil, nízké teploty a vlhkost v teráriu vedou i k častým respiračním potížím, případně i k zánětu plic. Tito hadi se nejraději zdržují zahrabáni ve vlhké rašelině, v mechu rašeliníku, nebo podobném, vlhkém materiálu na dně terária. Jsou náchylní na dehydrataci a sucho nesnášejí moc dobře. Naštěstí se díky Vámi vytvořeným, vhodným podmínkám nakonec svlékla, a dokonce i oči, což je nesmírně důležité. Zřejmě víte, že tento druh odkládá trus jenom jednou za 3 - 4 měsíce.

Čeští a Slovenští teraristé nebyli nikdy zvyklí mít k dispozici drahé, zahraniční preparáty ( jistě pamatujete ) a tak byli odkázáni především na Roboran, B-Komplex, popřípadě na rozemleté slepičí skořápky. Hojně využívali tzv. babské recepty, které jsou většinou laciné, často stejně účinné, a hlavně dokonale ekologické a nezávadné, narozdíl od těch chemicky vyrobených. Například při potížích se svlékáním pokožky vždy pomáhalo máčet hada v odvaru heřmánku ( rumanček ), nebo ještě lépe řepíku lékařského, který je trochu cítit po terpentýnu. Protiplísňové účinky má třeba slabý, třezalkový čaj který se dává do misky na pití místo obyčejné vody. Některé čajové směsi, používané do rozprašovače na rosení terária, dokáží údajně zastavit různé záněty dýchacích cest a dokonce i hnilobu tlamy.

To ovšem neznamená, že chemii úplně zavrhuji, jen se snažím vždy volit pokud možno, to menší zlo. Když si mám tedy vybrat, preferuji přírodní produkty, někdy však je lidová medicína krátká a tak přijdou klasické přípravky na řadu. Pokud už musím, používám přípravky tuzemské, které jsou pochopitelně dostupnější a už vím, co od nich mohu čekat. Z těch zahraničních mohu jmenovat jenom namátkou: vitamínový preparát Sera - Reptilin, já používám český Vitamix Rep, někdy také obyčejný multivitamínový přípravek pro lidi, ovšem v patřičné koncentraci. Na vnější parazity je asi nejznámější Neguvon, nebo Neostomosan, vnitřních parazitů je velké množství a na každý určitý druh snad existuje jiný prostředek. Nejčastěji to jsou Yomesan, Thibenzol, Concurat, Panacur, na hnilobu tlamy se v Čechách nejvíc používá Gentamicin, Terramycin, popřípadě Ampicilin. Desinfekční přípravky jsou zřejmě všude ve světě na podobném základě a v různých zemích se mohou prodávat pod různými jmény. Nejznámější jsou ty na bázi jódu, hypermanganu, nebo peroxydu vodíku.

Trošku mi trvalo, než jsem objevil ,kde se objevují informace o plazivých kámoších ,i když jsem již psal (psohlavkyně z vody lovící).Stránky jsou super a je dobře ,že lze některé problémy a i radosti probrat. Má python regius (už má i nápadníka - 4 letý samec z Ghany,zatím je nervní, ale žere pravidelně a s chutí) se po masové likvidaci roztočů již ve vodě nezdržuje. Dík za radu. Pravda je , že vyndat všechny hady (18) z terárií a tyto všechny vyčistit na holé sklo ,vysříkat arpalitem,vymýt desinfekcí a potom vodou včetně likvidace roztočů přímo na zvířatech byla akce na celý víkend a co tomu říkala žena nechtějte vědět. Letošní , druhý rok mého,či spíše našeho (se synem) zájmu o teraristiku začal pro nás úspěchem, aspoň částečným,neboť se nám podařil první odchov ,pravda pouze běžných druhů Lamprophis (boaedon) fuliginosus a gekonů Lepidodactylus lugubris ,ale radost byla veliká.Hádě se sice vylíhlo pouze jedno ,protože samice nakladla vejce v době našich lyžařských radovánek ,takže jsme je objevili po návratu a byly napadené plísní , a tím pádem z osmi oplozených (celkem 15) zůstalo pouze jedno a ještě s otazníkem.Po 65 -67 (toto nejsem díky lyžím schopen určit) dnech se vylíhlo mládě - hurá.Nyní po zimování mají námluvy korálovky Lampropeltis mexicana. Netušil jsem , že chováte i papoušky , já v současné době chovám hady a psi, ale před cca 10 lety jsem choval cca 10 druhů australských papoušků, nějaké astrildy a holoubky diamantové.Dnes je mnoho zájmů a tak již mám "pouze" hady a psi a taky rodinu,která mne a za to dík dostatečně tlumí v chovatelském rozletu.

Koupání Žofka móóóc ráda a ve vaně (150cm) je krásně vidět jak už nám pěkně povyrostla :o)) Už měříme 106cm :o))

Díky "předávkování" jsem už přišla o samici a teď to vypadá bledě i se samcem. Hnilobu tlamy jsme sice vyléčili, samec byl zhruba po 6-ti nedělích v pořádku, začal přijímat potravu, tlama se mu zahojila, ranky na kůži taky, zdálo se vše v pořádku. Samice na tom byla mnohem hůře, takže jsme pokračovali v léčbě. Když už jsem si nevěděla rady, zajela jsem do ZOO v Ústí na Labem. Tam mě teprve lékař upozornil na možné následky dlouhodobého užívání gentamicínu, které spočívají v poruše ledvin. Takže jsem gentamicím vysadila a začala s lokálním ošetřováním tlamy u samice. Hniloba rovněž ustoupila, zbývalo dohojit ranky v tlamě po vypadaných zubech. Najednou se ze dne na den objevily v tlamě drobné žlutavé skvrny, samice si začala lehat na záda, špatně dýchala, potravu, kterou jsem do ní vpravila - vyzvrátila a do 5-ti dnů uhynula. Včera jsem zaznamenala u samce pootvírání tlamy a když jsem ho zkontrolovala, zjistitla jsem ke své hrůze, že se mu objevilo to samé tečkování. Okamžitě jsem se vypravila za dalším lékařem. Prognóza zní velice nepříznivě - rozsáhlá dna, která může být způsobená předávkováním gentamicínem. V důsledku špatné funkce ledvin se prý ukládají soli na vnitřních orgánech. Takže se můžu připravit na nejhorší a to, že přijdu i o samce. Nevím, co k tomu ještě dodat. Vyčítám si, že jsem se spolehla na léčbu v místní veterinární ordinaci a nepokusila se dříve kontaktovat odborníka na plazy. Chybama se člověk učí, ale jak to mám zdůvodnit před těmi zvířaty - nevím. Přestávám mít chuť rozšiřovat další chovy, když jim neumím pomoci. Byla jsem vždycky pyšná na své chovance - jak jsou zdraví, jak rostou a teď najednou se mi to sype pod rukama. Přeji touto cestou všem teraristům, aby je nikdy nepotkal stejný, nebo podobný problém, se kterým by si nevěděli rady.

Jedna perlička na závěr. Před týdnem jsem byla na v Praze Brumlovce na teraburze. Bývá tam i bezplatný veterinární dozor. Zmínila jsem se službukonajícímu "veterináři" se svými problémy, sice je chápal, ale na otázku, co s tím odvětil : "To Vám neřeknu, na to jsem moc drahej..." . Co k tomu dodat? Nechtěla jsem od něj, aby mi zadarmo léčil hady, i tu radu bych mu ráda zaplatila, i když bylo už pozdě něco napravovat, ale ten přístup nechápu. Doufám jen, že příští má správa nebude opět o smrti mého samce.

tak to nebyla příliš optimistická zpráva, docela mě to zaskočilo a dokážu si živě představit, jak musí být asi Tobě. Jakýkoliv úhyn v chovu je vždycky velice nepříjemná věc a pokud se člověk teraristice věnuje z lásky a ne jenom pro kšeft ( bohužel, znám takové "teraristy" ), vždycky to dost bolí. Zřejmě Tě to moc neutěší, ale je nutné si uvědomit, že je to pořád "jenom" had, a o co smutnější by to bylo, kdyby odešel někdo z našich blízkých.....

Sama před sebou nemusíš mít žádné výčitky, myslím že jsi udělala vše co bylo v Tvých silách; - jenom je smutné, že nedokázalo pomoci ani několik veterinářů. Kam jinam než na veterinu by se měl člověk obrátit? Odborníků na plazy je opravdu jako šafránu a z těch několika málo ( jak si sama osobně poznala ) jsou jen někteří ochotni udělat pro cizí zvíře maximum. Je to sice smutné, ale bohužel je to tak. Na druhou stranu je třeba přiznat, že plazí veterina má svoje specifika, plazi často reagují na standardní způsob léčby naprosto odlišně než většina savců či ptáků a navíc se ještě reakce liší druh od druhu a jedinec od jedince. 100% jistotu, že se nemocný plaz uzdraví, Ti proto asi nedá žádný veterinář na světě.

Jinak k Tvému dopisu opravdu není co dodat, nezbývá než držet Ti palce a doufat, že se z toho Tvůj samec vylíže. Chápu Tvojí depresi a je mi to upřímně líto, ale kdyby se měl každý chovatel po prvním úhynu vzdát, moc teraristů ( akvaristů, exotářů, holubářů, a jiných chovatelů ) by do dneška asi nezbylo. Vždycky je třeba se vzchopit a začít znova, jedině tak se můžeme o plazech něco naučit a vyvarovat se předešlých chyb. Je to přiznám se trochu kruté získávání zkušeností, ale většina všech známých poznatků pochází právě z terárií, z volné přírody jen nepatrné, mizivé procento.

Tvůj dopis s dovolením umístím na své stránky, jako varování před nezodpovědnými veterináři a některými pochybnými, antibiotickými preparáty. Mimochodem, nejmenovala si toho "dozora" na Brumlovce, pokud vím, často tam "slouží" MVDr. Vopršálek ?????

Přeji Ti, aby se z toho Tvůj samec co nejdříve dostal a až mi budeš znovu psát, aby Tvoje zpráva byla ve všech bodech jenom pozitivní.

paní Hulínové, kterou shodou okolností znám jen dvě věci. Obrátit se možná na mvdr. Frýbu ze Žatce s kterým mám dobrou zkušenost. Na Brumlovce jsem se taktéž kontaktoval s mvdr.Vopršálkem, který mi léky doporučil zdarma v rámci porady, ale faktem je, že mne taktéž "varoval" ohledně cen, kdy za prohlídku krajty Python regius si řekl částku, která se vyrovnala ceně krajty. Snad proto jsem tyto krajty tehdy nekoupil, přestože mi bylo líto podmínek, ve kterých byly.