V.

Postřehy chovatelů

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Na této stránce najdete zajímavé poznatky, zkušenosti a příspěvky chovatelů, můžete se tedy na ní podílet i Vy ! 

Pište !!!

Milý pane Horčic,

ráda bych Vám pogratulovala k Vašim zajímavým www stránkám. Zařadila jsem si je mezi oblíbené a vždycky , když mám chvilku času si v nich se zájmem čtu. hada zatím sama nemám, ale máme želvu a s myšlenkou pořídit si hada domů teprve koketujeme. tak ráda sbírám informace, abychom se event. vyvarovali zbytečných chyb. Přeju hodně sil do další práce!

S pozdravem  Kateřina Lehovcová   katerina.lehovcova@lfmotol.cuni.cz

Vážená paní doktorko,

děkuji srdečně za Váš milý dopis, který mi udělal opravdu velkou radost a dodal chuti do další práce. Je to příjemné pohlazení po duši mezi těmi všemi dotazy, z nichž některé bohužel nejsou dokonce ani podepsané. Přesto i na ně odpovídám a snažím se v rámci svých zkušeností co nejzodpovědněji poradit.

Budu potěšen, pomohou-li Vám moje stránky alespoň částečně orientovat se v začátcích (ostatně chováte-li doma želvu, jisté zkušenosti z teraristikou již vlastně máte). Hadi jsou skutečně nesmírně zajímavá zvířata a jestli toužíte si nějakého pořídit, pak mi nezbývá než Vám popřát šťastnou ruku.

Přeji hezký den a s pozdravem   Richard  Horčic

Dobrý den

pane Horčic, no nedalo mi to abych nenapsal. Jmenuji se Jirka a snažím se aby ze mě byl dobrý člověk a dobrý chovatel hadů. Nevím čím to, že mě tyto zvířata vždy tak přitahovali. Zanechal jsem snění a pořídil si jako začátečník dva malé hadíky. Jedná se o užovku červenou a užovkou pardálí (čtyřpruhou). Jsou přenádherní, zdraví, svačinky pojídají obě s chutí takže no problem.

Proč ale píšu. No vlastně ptát se sám sebe nemusím. Dlouho sem hledal informace, které by mi pomohli v případě budoucích problému. Zakupovat literaturu mi přišlo vzhledem k informacím a ceně velice nesmyslné, až sem narazil na Vaše stránky. Dobré informace, dobré rady, velice obšírné rozšíření obzorů. Takže moc díky za to co děláte a přeji mnoho chovatelských, osobních a pracovních úspěchů. Sic jsem chovatel ještě mladý a neznám (pokud existuje), nějaký chovatelský pozdrav ale i tak všem chovatelům přeji  "Růstu ZDAR :))))".

S pozdravem Jirka Leifert   leifert@seznam.cz

Odpověď

Vážený kolego, omlouvám se že Vám odepisuji až nyní, ale byl jsem přes týden pracovně mimo bydliště.

Mám vždycky dobrý pocit, když se ozve nějaký nový člen naší "haďácké" rodiny. Chov hadů (vlastně teraristika všeobecně) je u nás na vzestupu, což je pochopitelně dobře. Je to koníček zajímavý a proto mu hlavně v poslední době dává přednost čím dál tím víc nadšenců, dokonce i před obligátními psy či kočkami. Jsem samozřejmě potěšen, že Vám moje stránky poskytly do začátku potřebné informace - ostatně z toho důvodu byly vlastně vytvořeny. Doufám, že Vám nadšení pro hady vydrží a že Vám Vaši miláčci budou dělat jenom samou radost. Jinak děkuji za pochvalu stránek a přeji hodně chovatelských úspěchů.

Zdravím a hezký den  Richard  Horčic

Ahoj, zdravím tě a předkládám jednu svoji teorii:

Nejprve se chci omluvit za zbytečné avízo na dokument francouzské TV "Hledání obřího hada". Bylo to sice dokumentární a pravdivé, ale jinak pro nás hadaře velmi smutné hledání velké krajty písmenkové s jejím následným zabitím. Bylo plné tlumočených černošských pověr a předsudků, např. "Nikdy nehleď krajtě do očí, ukradne ti duši" atd. Přesto ale pro mne bylo celkem poučné, protože podpořilo moji teorii o rozptýlené nervové soustavě plazů.

Člověk si představuje, že vše na světě se musí vyvíjet podle jednotného vzoru. Proto např. posuzuje např. inteligenci zvířete krom jiného podle velikosti mozkové hmoty nebo rýhování jejího povrchu. Pro plazy a hady zejména tak vychází naprosto směšný poměr. Ale z minulosti je znám a zdokumentován případ člověka, který, ač nebyl žádný velký myslitel, normálně žil a pracoval až do doby, kdy následkem vážného úrazu, kdy mu uvolněný plech či co, usekl část lebky a on to přežil! Přišlo se totiž na to, že celou lebeční dutinu měl vyplněnou pouze mozkomíšním mokem, ale mozek - se nevyvinul. Přesto byl tento člověk schopen normálních činností a dokonce komunikoval na tak normální úrovni, že si nikdo žádné anomálie až do jeho úrazu nevšiml!

Co z toho lze odvodit? Teprve teď v současnosti se začíná váhavě připouštět, že i člověk může mít jakousi další část své mysli umístěnu i jinde - říká se tomu tzv. břišní mozek a je odtud řízena i další činnost jako trávení, zažívání, vyměšování a další. Je jisté, že v rámci evoluce a zvýšení efektivity a výkonnosti celé nervové soustavy se většina funkcí u savců přesunula do mozku, ale bylo tomu tak vždy? Nemluvě o známé teorii, že brontosaurus měl dva mozky, byla by u vývojově mnohem starší životní formy plazů a jejich studenokrevného způsobu života možná i tato vývojová cesta? V nepříznivých a nestálých teplotních poměrech hadího těla by totiž umožňovala mnohem rychlejší reakce na podněty!

V dokumentu, který jsem viděl, jsem kromě velmi negativních emocí v okamžiku ulovení krajty (oštěpem jí probodli hlavu přesně v místě mozku a doslova ji přišpendlili k zemi) s údivem sledoval, jak i přesto ještě drahnou dobu bojovala a ovíjela se kolem všeho, kde mohla tušit nepřítele. Měla následovat okamžitá smrt, ale nestalo se! Nebyla to náhoda - domorodci věděli, co bude následovat, takže se měli na pozoru a zacházeli s ní velmi opatrně ještě dlouho poté, co by se zdálo, že veškeré životní projevy ustaly. IMHO nemohlo jít o pouhé reflexy: tělo reagovalo na vnější podněty, zejména hmatové, zatímco hlava už byla dávno k nepotřebě.

Sám jistě víš, jak dokonalé je hadí tělo v samém principu svého pohybu. Každá jeho část je schopna se věnovat jiné činnosti - sledoval jsem např., jak je krajta schopna při polykání jedné kořisti jinou, neopatrnou, zachytit a škrtit jinou částí těla, aniž by polykání přerušila a třeba se ještě ocasem přidržovat větve. Celé hadí tělo je ostatně velmi citlivé na hmatové podněty, přičemž ne vždy se jimi zabývá hlava. V tomto směru se dokonce domnívám, že hadi škrtiči jsou druh podstatně vyvinutější než hadi jedovatí.

Oči hadi z tohoto důvodu tolik nepotřebují a proto se jim ani nevyvinuly do takové dokonalosti jako u jiných životních forem. Jim stačí sledovat pohyb - ostatní kontakt se světem je hned po čichu zejména hmatový. I jejich způsob vnímání světa je proto pro člověka naprosto odlišný, ale ne nepochopitelný. Rozhodně ale nebude nedostatečný a nedomnívám se, že had je jen soustava reflexů. Nejsou to sice žádní velcí myslitelé, ale objem nervové struktury, schopné určitého druhu přemýšlení, bude určitě mnohem větší než jen pouhý objem mozku v hlavě.

Přeji hezký den. Daimon  daimon1@seznam.cz

Odpověď

Jinak ten dokument jsem už viděl (zřejmě opakování). Pro běžného teraristu, piplajícím se doslova s každou "žížalkou" jsou to opravdu dost drsné záběry, na druhou stranu domorodci vždycky lovili hady pro maso a to prakticky všude, kde se velcí hadi vyskytují. Nehledě na mýty, pověry a zpravidla i kultovní význam, bylo hadí maso od nepaměti nedílnou součástí lidského jídelníčku a často i jediným zdrojem živočišných bílkovin některých kultur. Nikdy však nebyl úbytek hadích populací takřka na celém světě, tímto lovem pro maso natolik ovlivněn, jako v současné době. Hlavní podíl na tom mají především změny prostředí způsobené člověkem - globální odlesňování, vysoušení mokřadů a bažin, znečišťování planety chemikáliemi a jinými odpady, a v neposlední řadě i neustále vzkvétající černý obchod se zvířaty, ať již se jedná o zvířata živá, nebo jejich kůže. Takže suma sumárum, dokud si domorodci sem tam ulovili hada k baště, jejich stavy to pochopitelně příliš neovlivnilo. Zato dnes mizí hadi z volné přírody přímo hrozivě a to dokonce i v relativně "nedotčených" končinách.

Jinak plazí mozek (a nejenom plazí) bude asi ještě dlouho tvrdým oříškem, o tom jak tenhle orgán funguje víme jenom žalostně málo a výzkum bohužel nedělá takové pokroky, jak bychom si přáli. O plazí "inteligenci" už jsme spolu kdysi diskutovali a vcelku obšírně jsme to myslím rozebrali. Nicméně nedávno jsem viděl na National Geographic pořad z jakési krokodýlí farmy, kde učili tyto plazy na jednoduché povely vylézat z vody, vlézt na váhu, či do přepravní bedny. Se stokilovým krokodýlem totiž není snadná manipulace, takže se doposavad musel buď uspat, případně za pomoci několika silných chlapů svázat a pracně přenášet. Kupodivu se to krokodýli velice brzy naučili a na tento zázrak se jezdili dívat herpetologové z celého světa. Za pomoci píšťalky a barevných hůlek krokodýli opravdu reagovali a ochotně udělali to, na co byli manipulováni. Za každý provedený úkon pochopitelně museli dostat odměnu - kus masa, což je naprosto běžná praxe výcviku jakýchkoliv zvířat, třeba i velice inteligentních delfínů. Ostatně bez kusu žvance za odměnu nehrábne žádné, jakkoliv inteligentní zvíře a co si budeme povídat, většinou ani sám člověk. I když je tento způsob výcviku vlastně založen na principu podmíněného reflexu (v tom dokumentu takhle dokázali "vycvičit" dokonce i žáby!), jistou inteligenci těm krokodýlům určitě nelze odepřít, už jenom zapamatovat si ty signály musí být pro plaza docela makačka.

Ačkoliv je všeobecně známo, že hroznýšovití jsou vývojově na nižším stupni než např. chřestýši a zmije, je zřejmé, že mají daleko větší schopnost "učit se" a dokonce i rozpoznávat jednotlivé lidi. Hadi čeledi Viperidae jsou už natolik vyvinutí a specializovaní, že vlastně fungují jen jako dokonale naprogramované stroje. Jejich schopnost vstřebávat nové podněty je omezená a řídí se proto především jen instinkty. Snad právě proto jsou mi daleko bližší hroznýši a krajty, s kterými si dokážu dokonce i "popovídat". Ta teorie dvou mozků není zase až tak nepochopitelná, docela by se tomu chtělo věřit, ale nemyslím, že by se v dnešní době genetického inženýrství a elektronických mikroskopů na něco ještě nepřišlo. I když kdo ví ? Víš, že v roce 1989 objevili vědci na Nové Guinei úplně nový druh ptáka, který má jedovaté peří? Vylučuje totiž toxin, který dráždí pokožku a sliznici, což ho činí pro predátory prakticky nepoživatelným. Přišlo se na to čistě náhodou, když jeden člen vědeckého týmu byl od chyceného ptáka poškrábaný na ruce a když si ruku olízl, začal ochrnovat. Zní to možná neuvěřitelně, ale určitě to není poslední případ, kterým nás nevyzpytatelná příroda ještě překvapí. Jedovatý pták, to bylo silný kafe i pro ostřílené zoology. Člověk prostě není a nikdy nebude dokonalý a musí se pořád učit...  Tak jsem se rozkecal, musím ještě napsat jeden dopis, takže zase příště. 

Zdravím Richard

Zdravím a jen ťuknu, co mně napadlo při čtení tvé obšírné odpovědi (hned jsem si ji založil mezi "poklady"):

a) neměl jsem na mysli inteligenci, o té jsem si skutečně povídali, ba ani dvojí mozek, to byl jen příklad. Měl jsem na mysli něco trochu jiného - že totiž celá páteřní struktura krom prostých nervových vodičů může obsahovat i částečné ovládání funkcí, daných určitou částí plazího těla, čili jakési rozptýlení nervové struktury do celé míchy. Mám tím na mysli i to, že by se tím zefektivnil přenos příčin a následků, cosi jako podmíněné reflexy vyššího principu. Bude-li krajta (ale i hroznýš) v loveckém módu a bude škrtit kořist, zbytek jejího těla zcela nezávisle na zrakových nebo čichových podnětech bude ovíjet a škrtit i další neopatrnou kořist, která se ocitne v dosahu. Učinil jsem v tomto směru mnoho pozorování i praktických zkoušek. Nechal jsem si několikrát ruku schválně ovinout krajtou i hroznýšicí za těchto podmínek: položil jsem ruku na její tělo nebo vedle něj tak, aby ji cítila a nechal jí dost času, aby mně mohla obtočit - třebaže mně oba dobře znají, dokud mne neočichali, zbytek těla zcela nezávisle konal, co bylo třeba, ne jako podmíněný reflex, ale jako cílevědomou snahu po ulovení jen na základě hmatové informace, zprostředkované pouze povrchem těla! Teprve hlava jako nadřazená složka toto konání mohla zrušit, ale šlo to i bez ní. To je to, co mám na mysli nezávislostí jednotlivých částí hadího těla. Nemusím jistě dodávat, že šlo o celkem nebezpečné zkoušky a u dnes třímetrové krajty je už nedělám (zase TAK velký blázen nejsem), ale výsledky byly dost jednoznačné. Dala by tím i docela dobře vysvětlit poměrně nízká hadí citlivost na bolest - vnímání bolesti se omezuje jen na určitou oblast těla a dál postupuje jen jako informace, na kterou nemusí hlava ani reagovat, není-li toto vnímání v souladu s nějakým naučeným podmíněným reflexem - např. že jde o útok dravého ptáka. Had, chovaný od mala v bezpečí terária, se tyto reflexy nenaučí a je proto svolný k manipulacím, jimž by se v přírodě jistě bránil. Na druhé straně by takové rozptýlení u studenokrevného tvora bylo lepší pro funkci mozkové struktury třeba při vyhřívání na slunci - plocha páteře je přece jen větší než plocha samotné hlavy.

b) cvičení krokodýli jsou velmi zajímaví, pro mne je tato informace nová a docela překvapující. Na druhé straně jsem si bohužel nepovšiml vzniku tohoto reflexu u sebe - u přes to, že žvanec mám, k práci mne to příliš nemotivuje a o radosti v tomto směru bych si dokonce dovolil občas i pochybovat, ačkoliv dělám práci, která mně baví. Asi je to tím, že žvance zase není tolik, kolik je práce. V tomto směru bohužel žádné cvičení nepomáhá - a bude hůř.

c) "Hadi čeledi Viperidae jsou už natolik vyvinutí a specializovaní, že vlastně fungují jen jako dokonale naprogramované stroje." Tohle mně zaujalo - "natolik vyvinutí" tedy se už nic naučit nemohou? To je zajímavá myšlenka ... zkouším ji převést např. na člověka dejme tomu "civilizovaného" a člověka z "rozvojových zemí" - čili ti méně vyvinutí nakonec ty specializované převálcují - ano, takové periody se skutečně na Zemi vyskytují odedávna už od dob dinosaurů. Na tom něco bude!

Daimon  daimon1@seznam.cz

Ahoj,

vím že jsi nemyslel inteligenci, ta ostatně není příliš valná. Narozdíl od obojživelníků se kromě nervové soustavy podílí na řízení organismu plazů podílí v prvé řadě mezimozek a koncový mozek. Ty řídí hlavně čich a instinktivní chování.  Mozeček je ale více vyvinutý a je zodpovědný za řízení pohybu - stejně jako u savců a ptáků. Samotná nervová soustava je schopna částečně řídit koordinaci pohybů i bez mozku, ovšem jak jsi správně poznamenal, hlava je přeci jenom nadřízená složka. Nervová soustava hadů je poměrně vymakaná, alespoň proti obojživelníkům určitě. Z plazího mozku vystupuje 12 párů hlavových nervů (jako u ptáků i savců), napojených na míchu, která sahá až po špičku ocasu. Míšní nervy jsou propojeny s míchou prakticky u každého obratle. I když se zdá (díky dokonalosti nervové soustavy), že pohyby jednotlivých částí těla hada fungují nezávisle na sobě, ve skutečnosti je nervová soustava úzce propojená s mozkem a jeden bez druhého nemohou fungovat. Vždyť i ocas zabité ryby se někdy mrská ještě na pánvi, nebo slepice s useknutou hlavou běhá chvíli po dvoře. Určitě ale nikoho nenapadne, že by byly schopny existovat bez hlavy. Koordinace pohybu hada je ale ukázková, líbivá a někdy pro nás jen těžko pochopitelná.

Jinak s tím žvancem jsem to myslel pochopitelně obrazně. Měl jsem na mysli to, že k donucení k určité činnosti je zapotřebí vždycky určitá motivace, ať již se jedná o zvíře, nebo člověka. Protože člověk je "sapiens" (jak se pyšně nazývá), je schopen se samozřejmě k práci donutit, protože dopředu dokáže domyslet smysl svého konání. Zvíře samozřejmě není schopno takto uvažovat, a motivací je pro něj jen okamžitá odměna pokud možno ve formě právě toho žvance, nebo alespoň podrbání na hlavě. Že jsi podobné příznaky nepozoroval se nedivím, mám často stejné pocity. Někdy mi připadá, že v tomhle státě člověk sklidí za poctivě odvedenou práci jen pošklebky a pohrdání. Nemyslím také, že by Hotentoti odněkud z pralesa převálcovali civilizovaného člověka - tak to samozřejmě myšleno nebylo. Ale o co jsou vývojově dokonalejší ryby chytřejší než třeba chobotnice? Myslím, že v evolučním vývoji nemá na specializaci a inteligenci žádná úměra příliš velký vliv.

Richard

Díky za krásnou odpověď, zase uložím do archivu, zejména kvůli podrobnému popisu funkce plazí nervové struktury. Občas mám z tebe dojem, chlape, že o hadech a přírodě vůbec víš podstatně víc než kolik dáváš laikům najevo, takže tvá moudra si s dovolením budu po večerech studovat :o))

Daimon  daimon1@seznam.cz

Dobrý den. 

Napřed bych Vám chtěl pogratulovat k perfektním stránkám. Už od klukovských let se zajímám o terarijní zvířátka, speciálně o hady. Do nedávné doby však pouze na úrovni knih a článků. Před několika měsíci jsem konečně dospěl do stádia realizace svého snu a pořídil jsem si terárko. Po jeho zařízení (se kterým mi vydatně pomohl můj bratr) jsem zabydlel užovku červenou (Elaphe Guttata). Je nádherná a troufám si říct, že i nenáročná.

Proč Vám vlastně píšu, na Vašich stránkách jsem narazil na informace o pořádaných akcích a protože jsem z Ostravy, tak si neodpustím poznámku, že i zde se pořádají párkrát za rok akce. Pár informací o místě konání a o termínech: (zde.)

Ještě bych chtěl říci, že Vám držím palce, ať u vedení těchto stránek vydržíte. Jsou opravdu zdařilé.

S pozdravem Petr Sula    sulap@quick.cz 

Odpověď:   Dobrý den,

děkuji za pochvalu stránek, ale hlavně za informace o teraristických burzách v Ostravě. Zrovna nedávno jsem dostal dotaz, jestli o nějakých nevím v olomouckém či ostravském okrese a nebyl jsem bohužel schopen podat jakoukoliv informaci. Doufám, že si najdu čas, abych terminy co nejdříve zpřístupnil veřejnosti.

Jinak Vám blahopřeji k užovce červené, přirostli-li Vám hadi k srdci, určitě nezůstanete u jednoho a časem si pořídíte dalšího. Vždyť cílem teraristiky je především reprodukce zvířat.

Ještě jednou díky a přeji hezký den,   Richard  Horčic

Re:  Dobrý den. 

Ještě si neodpustím jednu poznámku, která se týká rozšíření chovu. Právě na zmíněné burze v Ostravě (ale už loni) jsme viděli s bratrem poprvé krajtu diamantovou (kobercovou) (latinsky snad Morelia spilota) a uchvátila nás natolik, že se bratr rozhodl pro její chov. Zatím je vše pouze v přípravě. Užovka má zatím kolem 80 cm a je v teráriu 60x40x50. V příštích týdnech pro ní plánuji pořízení nového terária (rozměrově asi 120x60x80) a do toho původního by právě přišla malá krajtička. (Bratr má ještě 200 litrové akvárko, bydlíme ve 2+1 v paneláku, tak to začíná být trošku těsné, ještě potom pro krajtu velké terárko a ...)  Aspoň bude nějaká zábava se zařizováním nových terárií. (Až na ty ceny).

S pozdravem a přáním hezkého dne, Petr Sula   sulap@quick.cz 

A pak že hadi nekomunikují!

Krajta

Dneska jsem přišel ke krajtě. Je to tři dny, co žrala, takže možnost hladu předem vylučuji. Jen co jsem vstoupil, ihned přijela těsně ke sklu a bylo vidět, že je na mně nesmírně zvědavá. Reagovala na každý můj pohyb, zdvihnutá celým krkem a opřená o sklo. Dobrá, řekl jsem si a otevřel dveře. Ihned se vysunula dobrý půlmetr směrem ke mně. Natáhl jsem pod ní ruku, ona si ji důkladně očichala a pak po ní sama začala šplhat ven, až se mi ovinula kolem krku. Protože má už přes tři metry, zbytek těla jsem už vytáhl já, načež se mi s ním ovinula kolem pasu a ocásek mi zastrčila do kapsy u kalhot. Celkem spokojeně se pak nechala nosit asi půl hodinky, během které očmuchala důkladně všechno, k čemu dosáhla hlavou. Pak jsem s ní přišel zpět, po ruce, kterou jsem natáhl dovnitř terária, slezla zase zpátky, funíc se usalašila na topné plotně a teď už jen spokojeně kouká.

Hroznýšová

Už několik dnů po ránu jdu kolem terária a ona na mně s hlavou těsně u skla kouká. Otáčí hlavou za mnou, kamkoliv se hnu. Jdu kolem odpoledne, zdvihne hlavu a zase kouká. Pochopil jsem konečně tu výzvu, já, natvrdlý chovatel! Dnes ráno jsem přinesl rozmraženého a rozehřátého potkana, vyndal jsem si hroznýšovou na klín, potkana položil vedle sebe na ručník a hroznýšová si ho začala důkladně očmuchávat. Trvalo to asi dvacet minut, během kterých se několikrát od potkana zdvihla a a šla se mi zblízka zahledět do očí, jestli FAKT a úplně DOOPRAVDY je ten potkan pro ni. Pak ho uchopila za hlavu a v klidu spolkla. Nakonec se mi svinula v klíně do klubíčka a nechala se odnést zpět do terária.

To nejsou žádné literární nadsázky, Richarde, tak se opravdu chovají. Nic si nevymýšlím a o to víc mně neustále udivují. Čeho se ještě dočkám???

Daimon  daimon1@seznam.cz

Odpověď

Hadi opravdu nikdy nepřestávají udivovat a čím víc si člověk myslí že o nich něco ví, tím víc poznává, že to vůbec není pravda. Jsou to vskutku fascinující zvířata, jejichž dokonalé poznání by vydalo určitě na několik dlouhých lidských životů. Zdá se, že se od hadů můžeme dočkat téměř čehokoliv a teoreticky by nás to nemělo vůbec překvapit. V praxi však na jejich reakce často "čumíme jak bulíci". Takoví jsou hadi.

Richard

Dobrý den,

tak opět po nějaké době píši, snad moje zkušenosti pomůžou i jiným chovatelům. Takže, po zákroku pana veterináře se mi hadice do týdne vyprázdnila (což jsem málem oslavila) a já doufala, že bude vše v pořádku. Bohužel nebylo. Situace se do puntíku zopakovala, ačkoliv jsem ji pravidelně koupala (aby více pila), během 4 týdnů opět vůbec nic. Takže jsem napustila vlažnou vodu do vany a začala hadici pomalu masírovat cca 5 cm od kloaky směrem k ní a zase jsem tam nahmatala ony kameny. Po půlhodině snahy, za syčení hada (ovšem ani sebou nepohnula) jsem ten kamínek z ní dostala a okamžitě se vyprázdnila. A pak jsem přemýšlela, proč ten had tak málo pije (přesně od té doby, co jsem se přestěhovala) a napadlo mě, že mu možná nechutná místní voda z vodovodu. Takže k bazénku jsem jí ještě pořídila větší misku a začala jí dávat dobrou vodu. A ejhle, po prvním týdnu se hadice vyprázdnila jak měla. Takže zkusím podávat dobrou vodu a doufám, že se situace již nezopakuje, protože mě to bolelo i za ni.

S pozdravem a přáním mnoha chovatelských úspěchů

Lenka Bradová   bradova@zapa.cz

Dobrý den,

díky za nesmírně zajímavý postřeh, který milerád umístím na své stránky. Tato informace může být velice užitečná všem teraristům a nejenom mě určitě překvapí. Inu - člověk se stále učí....

Přeji hodně štěstí s Vaší "hadicí" a s pozdravem   Richard  Horčic

 Ahoj Stáňo,

právě zírám do kalendáře a zjišťuji, že máš zítra svátek! Přijmi tedy přání pořádné porce štěstí a spokojenosti, všeho nejlepšího v zaměstnání i osobním životě a také mnoho chovatelských úspěchů.

Tvoje jméno v kalendáři mi připomnělo, že už ses dlouho neozvala, nevím co je u Tebe nového, jak se daří Tvým malým gonyosomkám, a jiné novinky. Taky jsi naposledy psala, že budeš zkoušet připouštět hroznýše. Netuším jak jsi na tom s časem, budeš-li mít chvilku ozvi se, dlouho jsme nadali řeč.

Hezký den, Richard

Re:  Ahoj Ríšo,

děkuji Ti za přání. Pravda, dlouho jsem se neozvala. Také proto, že nemám žádné novinky. 

Samce hroznýše jsme úspěšně vyléčili z toho zápalu plic a teď se snaží už asi dva měsíce o páření s tou mou holkou, ale ta nic. Dnes v noci měla toho otravování už asi dost, tak si vylezla z terárka a šmejdí po bytě.Gonyosomky jsou super, žerou jako zjednané a rostou jako z vody. Zvlášť ta modrá je pěkně žravá. Když si uvědomím, že nedávno jsem do nich cpala holátka a dnes slupnou dvě téměř dospělé myši, ani se mi tomu nechce věřit. Páření se mi nedaří taky ani u gonyosom a u pardálek, nějak se jim do toho nechce. Takovou krásnou zelenou holku jsem přivezla tomu mému klukovi a nic. Udělala jsem pár fotek, tak Ti je posílám. 

Zatím se měj a ještě jednou díky. Stáňa    Stanislava.Hulinova@mumost.cz 

 

Ahoj, 

už dlouho jsem se neozval s poznatky o hadech. Díky za linky, které mi posíláš, vždycky se zasměju, ale nějak teď nemám čas ti na revanš něco poslat. Ale píšu spíš o radu - všichni mí hadi se chovají poněkud zvláštně, odlišně než obvykle. Třeba za to mohou nezvyklé výchylky teplot posledních dnů. Nejvíc je to vidět na krajtě: leží mimo veškerá topidla přímo pod dvířkami a je zdá se naprosto spokojená. Ale až moc! Nic nechce, nepije, nešmejdí, hlad nemá, když k ní vlezu, ani dech nezrychlí, nechá se pohladit, vyndat, venku sice chvilku šmejdí, ale pak zas hledá, kam by se usalašila. Nemá vůbec žádné potřeby! :o)) Kdysi jsem někde četl, jak jsou krajty náročné na potravu a na teplo. Ta moje předvádí naprostý opak. Nežrala od poloviny dubna! Hroznýši se chovají obdobně. Je mi to divné, ale jsem dalek je do něčeho nutit.

Co ty na to??  Daimon  daimon1@seznam.cz  

Odpověď      Zdravím Daimone!

Vypadá to, že na tom budeme nejspíš stejně, času je opravdu poskrovnu a člověk neví co dřív.

V těchhle vedrech i moji hadi projevují absolutní netečnost, topení i osvětlení mám vypnuté a přesto mám starost některé dny udržet teplotu v teráriích pod 30°C. K potravě přistupují více než liknavě (duháči) a krajty nežraly už měsíc. Předpokládám, že si Tvoji miláčkové skutečně udělali jen jakousi přechodnou pauzu, ostatně ta není v nejteplejších měsících neobvyklá ani u hadů v přírodě, v tropických oblastech připadá výhradně na období sucha. Že Tvoje krajta žrala naposledy v polovině dubna je trochu zvláštní, to ještě taková vedra nebyla. Přesto její půst nemusí ještě vůbec nic znamenat, to prostě krajty občas dělají. Pokud viditelně nechřadne a neubývá na váze (vážíš občas své hady a vedeš si záznamy?), příliš bych se s tím netrápil. V krajním případě by mohlo jít o nějaké parazity v zažívacím traktu či bakteriální infekci, např. napadení salmonellou, což by se pochopitelně dalo zjistil jedině laboratorním rozborem trusu. Ale to už je spíš katastrofický scénář, většinou mají podobné problémy ještě doprovodné příznaky, jako právě to očividné hubnutí, vyvrhování nestrávené potravy, zvýšenou potřebu pití apod. To doufám nebude Tvůj případ.

Velké krajty jsou na tom s potravou i s teplem přibližně stejně jako ostatní hadi, neuvědomuji si, že by měly nějaké vyšší nároky. Spíš naopak, velkým krajtám vyhovuje teplota jenom tak kolem 24°C, těch udávaných 28-30°C je většinou moc a pak nastávají (hlavně ve spojení s nízkou, nebo naopak příliš vysokou vlhkostí v teráriu) potíže s dýcháním. Ostatně vzpomínám si, že už jsme tenhle problém myslím kdysi řešili. Podobné je to s potravou. Vyšší nároky na krmení spočívají snad jen v obstarávání vhodné potravy, která by byla přiměřená velikosti hada. Právě hroznýšovití hadi bývají mistři v hladovění a jsou dlouhým půstům daleko víc přizpůsobenější, než např. užovky. Přijme-li krajta velké sousto, bude rozhodně trávit déle, než když dostane několik menších. Spolkne-li taková třímetrová tmavka dospělého králíka či slepici, má klidně na dva měsíce vystaráno. Jak říkám, zatím bych nedělal žádné ukvapené závěry, nějaké násilné krmení je opravdu až na posledním místě.

Jinak jsem si minulý týden od přítele z Děčína přivezl nový pár krajt královských, dával je pryč, tak se mi jich zželelo. Byly trochu problémy s umístěním, ale nakonec se vše vyřešilo. Přivezl jsem je v tom největším pařáku, docela jsem měl strach, že tu jízdu ve vypečeném autě nepřežijí, i když byly jen v plátěných pytlících. Byly napůl uvařené a dehydrované, ani jsem je pak nemohl dostat z vany, jak se jim tam líbilo. To bylo poprvé v životě, co jsem tyto krajty viděl dobrovolně koupat. Chudinky se nemohly dopít.

Zatím se měj pěkně a užívej léta dokud je.  Richard

Díky za rychlou odpověď :o))

Asi to bude přece jen tím vedrem, protože žádné další příznaky, které jsi popisoval, nepozoruji. Nehubne, nepije, prostě je očividně "spokojená". Je pravda, že poslední krmení byli tři malí králíci - popisoval jsem ti, jak je polykala přímo v mé náruči na stole - vzpomínáš? Protože stejnou netečnost pozoruji i u hroznýšů, myslím, že to bude tím vedrem.  

Zatím ahoj!  Daimon  daimon1@seznam.cz  

Ahoj,

chtěl bych s tebou zkonzultovat odchylku, kterou pozoruji u své samice hroznýše. Na rozdíl od samce je vysloveně pasivní, stále se zavinuje do klubka a schovává hlavu do středu. Dřív měla zájem o to, co se kolem ní děje, teď ne. Na pohlazení dokonce reaguje slabým syčením, což u ní považuji za velký výraz nevole. Vyndat se sice nechá, ale pohybová pasivita přetrvává. I přesto, že žrala před měsícem králíka, při ohybu jsou pod kůží zřetelně cítit a skoro vidět žebra - je vyhublá a nemá žádný podkožní tuk! Je přitom zřetelně tmavší než samec, přitom bývali k nerozeznání. Teprv tady na chatě jsem měl čas projít si záznamy o svých mazlících. Je to ostuda, já vím, ale pokud mé záznamy nelžou, svlékala se naposled v listopadu! Kdyby byla tlustší, asi bych si myslel, že je gravidní. Minulý rok neměla nic a rok předtím neoplodněná vejce. Podle mých záznamů kopulovali hroznýši také v listopadu, jak úspěšně, to netuším. Mohla by být gravidní i přesto, že není tlustá? Nebo může být nesvlékání kůže i příznakem nějaké choroby? Letos je jí 14 let.

Protože podobně pasivní je i krajta, která žije sama, nepřikládal jsem tomu zatím důležitost, ale zdá se, že u krajty to bude poněkud jiný případ. Ta měla ke konci dubna tři malé králíky, což může být kaloricky podstatně hodnotnější strava než potkani a proto jí i déle vydrží. Před týdnem jsem jí nabídl dalšího, ale zájem nemá. Na můj vstup reaguje naprosto klidně, nevzrušeně, nechá se hladit, vyndat, prostě cokoliv a po návratu zaujme opět obvyklé místo mimo veškerá topidla. Že by jí králíci tak zasytili? Má už přes tři metry a teď v červenci je přesně tři roky stará.

Dík za odpověď a zatím ahoj  Daimon  daimon1@seznam.cz

Zdravím Daimone,

pozorně jsem si přečetl Tvůj email a řekl bych, že už začíná být tak trochu důvod k obavám, to co mi popisuješ nevypadá zrovna příliš povzbudivě. Těch příčin může být pochopitelně strašná spousta a není v lidských silách takto na dálku stanovit jasnou diagnózu, notabene když navíc nejsem veterinář. Ani jsi nezmínil jak často odkládá trus a zdali je spíš řídkého, hlenovitého charakteru, nebo má naopak zácpu. Já osobně bych to tipoval na nějaký zánět zažívacího traktu, buď bakteriálního, nebo parazitárního původu. Mohou to
být třeba citrobakterie, salmonely, různí bičíkovci, améby, či kokcidie. Zpravidla se do chovu zavlečou s potravou. Nechutenství a hubnutí spolu s apatií může mít samozřejmě mnoho jiných příčin, ať už např. vitamínový či minerální deficit, porucha metabolismu z důvodu selhávání některého orgánu, případně i nádorové onemocnění, na které jsou hadi poměrně citliví. V každém případě bych už asi neváhal a vzal samici urychleně k veterináři, který má za prvé určitě více zkušeností než já, ale hlavně technické možnosti provést
bakteriologické a parazitologické vyšetření trusu, bez kterého je přesné stanovení diagnózy prakticky nemožné. Jinak gravidní být pochopitelně může, ta gravidita se spolu s onemocněním nijak nevylučují. Problém může nastat, nebyla-li samice před pářením dostatečně vykrmená a je-li nyní navíc diky nemoci příliš vyhublá a zesláblá (březí samice většinou nepřijímají potravu), nemusí samozřejmě mladé vůbec donosit a uhynout ještě před porodem na podvýživu a celkové vyčerpání. Případnou graviditu určí nejspolehlivěji právě veterinář ultrazvukem, ten přístroj už dnes vlastní většina ordinací. To že se naposledy svlékla v listopadu je alarmující a svědčí o tom, že něco není v pořádku. Že je samice tmavší a jistě i matnější než samec je pochopitelné, takhle stará kůže ani nemůže mít barvu a kontrast mladé pokožky, pravidelně obměňované. Nechci samozřejmě nijak strašit, ale někdy plaz uhyne najednou, naprosto neočekávaně a přesnou příčinu může odhalit jen pitva. 14 let je poměrně slušný věk i na hroznýše, těch udávaných 20 let je samozřejmě jen průměr, na kterém je závislých mnoho faktorů, jak přímých, tak i druhotných. Je docela možné (i když asi méně pravděpodobné, než nemoc), že samice chřadne přirozeným biologickým opotřebením. Ne každému je dáno dožít se požehnaného věku, je to téměř stejné jako u lidí. Kdysi jsem někde slyšel slogan, že: "i had je jenom člověk". Je to nejenom vtipné, ale svým způsobem i hluboce pravdivé. Chápu, že jakýkoliv úhyn hodně zamrzí, ať již z finančního hlediska, tak i proto, že si na zvíře člověk velice rychle zvykne. Sám jsem to zažil několikrát a děti již pár hadů oplakali. Jestli mě paměť neklame, máš tu samici už dokonce 10, nebo 11 let?

Jinak u té Tvé krajtule nevím, nevím, tři (byť malí) králíci jsou poměrně slušné sousto i na třímetrového hada, na druhou stranu dva měsíce jsou už docela dlouhá doba, aby dostala hlad. Možná by stálo zato nechat preventivně vyšetřit krajtuli i toho samce, jestli už se rozhodneš k tomu veterináři jít  Přece jen sdílí se samicí společné terárium a předkládáš jim stejnou potravu. Netuším z jakého zdroje získáváš potkany a králíky, je docela pravděpodobné, že zárodek choroby (pokud je bakteriálního nebo parazitárního
původu) pochází právě odtamtud.

Je mi moc líto, že Ti nemohu více pomoci, doufám jen, že se z toho Tví hadíci dostanou a že mi brzy pošleš trochu víc optimistickou zprávu. K tomu veterináři určitě zajdi, v Praze je několik vyhlášených, kteří plazům opravdu rozumí. I když Tě to bude nějakou tu pětku stát, rozhodně se to vyplatí. Hodnota dobré, rodící samice je nesrovnatelně vyšší.

Držím palce a brzy se ozvi,  zdravím  Richard

Re:  Tak už jsem zase doma a fakt nevím, co si mám myslet.

V každém případě děkuji za pohotovou odpověď, kterou jsem četl ještě na chatě a nebylo mi z ní dobře.

Především jsem ale trochu zazmatkoval - z nějakých důvodů ve svých záznamech nemám ani u jednoho zvířete záznam o svlékání, ke kterému muselo dojít někdy v březnu! A že k němu došlo, to jsem si sám mohl naštěstí dokázat tím, že krátce po koupi svého digitálního foťáku jsem vytvořil několik "pózujících" fotek své ženy spolu se samicí hroznýšovou Kleušou, které byla v té době určitě čerstvě svlečena, na to si se ženou pamatujeme oba a fotky to dokládají. Obvyklý cyklus je u ní v současnosti asi tři měsíce a hned po příjezdu mně dnes uvítala bobkem, tudíž se zdá, že jen zmatkuji. Vyndal jsem oba, dal je do vlažné vody vykoupat do vany, pak jsem ji měl venku a o apatii nemůže být ani řeč. Zbytečně plaším. I tak ji ale budu pozorovat.

Zato krajta mně nemile překvapila - kolem šesté večer se začala chovat velmi podivně - s dokořán otevřenou tlamou a vyplazeným jazykem do kouta tlamy drhla o dno a pochopitelně si celou hubu během chvilky zalepila Lignocelem. Vyndal jsem si ji, plastovou tyčkou "zaaretoval" otevřenou tlamu a měkkým štětcem namočeným ve vodě jsem jí tlamu vyčistil. Přitom jsem si všiml zvýšeného slinění a začervenalých hran pouzder zubů - jako by měla paradentózu! Preventivně jsem jí propláchl tlamu kysličníkem a zřejmě to budu ještě párkrát v průběhu příštího týdne opakovat. Není to doufám to, co si myslím?!!?

To jsou furt nějaké starosti :o(   Daimon   daimon1@seznam.cz

Ahoj Daimone,

chápu, že si z mé odpovědi nebyl zrovna odvázanej, ale beru to tak, že z filozofického hlediska je vždycky lepší počítat raději s tou horší variantou, člověk pak není tolik zaskočen ranami osudu, které nám život neustále servíruje. Jinak jsem rád, že poplach kolem hroznýší samice Kleuši (mimochodem, zajímavé jméno!) byl planý, nicméně jestli je vyhublá tak, že jí prosvítají žebra, rozhodně by chtěla urychleně vykrmit. Doporučoval bych rozpouštět do misky s vodou B-komplex, vitamíny skupiny B výrazně podporují zvýšení chuti k jídlu, stejně tak, jako pravidelné ozařování horským sluníčkem. Velmi pozitivně na nechutenství působí i podávání thiaminu a
cyanokobalaminu. Skvělý je i přípravek Sangrim A, který výrazně ovlivňuje nejen chuť k jídlu, ale i celkovou odolnost zvířete bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Je to preparát, pozitivně ovlivňující celkový metabolismus a doplňující nedostatkové aminokyseliny. Určitě samici pozoruj, některé choroby jsou opravdu vleklé a dokáží kulminovat dokonce i po několika měsících!

Co se týče Tvé krajtule: docela bych se obával, že se opravdu jedná o to, z čeho máš vcelku oprávněný strach. Stomatitida je sajrajt, snad nečastější problém v chovech hadů a ty příznaky jsou dá se říci klasické. Ten výtěr tlamy kysličníkem je dobrý, často se používají i preparáty na bázi jódu, např. Septonex, Jox, apod. Dobrý a účinný bývá taky odvar z heřmánku či řepíku. Pro zvýšení obranyschopnosti organismu je velice vhodné zvýšit v teráriu teplotu, a hlavně příjem vitamínu A a C, které celkovou odolnost a likvidaci hniloby tlamy podporují. Pokud bys neuspěl s likvidací ulcerosy klasickými prostředky, je nutná návštěva veterináře a nasazení antibiotik. Pozor na Gentamicin, který podobně jako i některá jiná antibiotika poškozuje játra a ledviny, a kde hrozí při předávkování i úhyn hada na selhání některého z těchto orgánů.

Přeju Ti příjemnější starosti, než je lítání okolo nemocných hadů, držím palce a zase se ozvi jak to vypadá.

Richard

Musím říct hned úvodem,

že dnešní den píši do svých záznamů tučným písmem - dnes mně hadi opravdu nezanedbali.

Po dnešní kontrole tlamy Krajtule jsem zjistil, že nenastal žádný obrat k lepšímu, jak by bylo obvyklé, kdybych dejme tomu poškodil tlamku svou neobratnou manipulací, ba právě naopak, že červené skvrnky se zvýraznily. Vzhledem k tomu, že plánujeme se ženou (konečně!!) příštích čtrnáct dnů dovolenou, rozhodl jsem se pro rázný postup a ihned zavolal dr. Vopršálka a objednal se na návštěvu. Světe div se, měl čas na 13:30 a tak jsem tam se synkem, Krajtulí a rovnou i s Kleušou vyrazil.

Diagnóza je jasná - je to stomatitida. Byli jsme tam snad hodinu. Příjemně mně překvapil pan doktor tím, že jsem přišel včas. Průběh stomatitidy a její rozvoj do klinických příznaků je údajně velmi rychlý. Stačilo by prý ještě 48 hodin a nastaly nevratné změny na tkáni. Takto bych měl mít 99% naději, že se to zvládne bez následků. Docela mně potěšilo, že dr. Vopršálek je nepřítelem globální léčby antibiotiky. Doslova mi řekl: "Použijeme-li antibiotika, odbouráme přirozenou obranyschopnost organismu a všechny infekce budou mít cestu otevřenou." Místo toho razí cestu podnícení vlastní obranyschopnosti zvířete s lokální antibiotickou cestou. Dostal jsem spoustu léků, injekčních stříkaček a Krajtule dostala tři pigára hned na stole.

Takže mám Acidum ascorbicum a antibiotikum Tanazym k lokálnímu každodennímu potírání napadených míst tlamy, každý týden dostane injekci Panthenolu a B12. Krom toho jí píchl něco, co nejmenoval, další dávku toho preparátu mám v připravené stříkačce (podle váhy) aplikovat za 21 dnů a na poslední si dojdu za dalších 42 dnů.

Trochu mně potěšilo, že mi říkal, že pokud se to vyléčí, nebývá už nikdy recidiva, protože si zvíře vytvoří dostatek vlastních protilátek. Samotný původ choroby je údajně kombinací čehosi, co má zvíře už v sobě od původních rodičů v kombinaci s plísněmi nebo častěji kvasinkami ústního prostředí. Když už jsem tam byl, nechal jsem si ji osondovat, abych už konečně věděl, na čem jsem s pohlavím své Krajtule a je to jasné - je to kluk jako buk, tatínku! No nic, mně je to vlastně jedno a dokonce jsem snad i radši, mám šanci, že nebude tlustá(ý) a líná(ý). Podle pana doktora je to i důvodem rozvoje choroby - samci krajt mají údajně horší imunitní systém než samice.

No a pak jsme ukázali Kleušu. Pan doktor ji velmi důkladně prohmatal a se slovy "vypadá to na jedno zapomenuté vejce, ale to v podstatě nevadí, spíš to bude falešná gravidita" jsme se věnovali malým zarudlým skvrnkám na spodku tlamy. Vypadá to, že jsem si nějaký druh plísně zavlekl zřejmě od krajty na hroznýše! Tam by to nemělo snad být nijak dramatické, protože hroznýši jsou v tomto směru podstatně odolnější. Snížená imunita, která vedla k mírnému začátku, může souviset právě s falešnou graviditou. I tak dostala injekci, kterou mi už ani neúčtoval se slovy "abych to už neměl moc drahé", čehož si cením. Jeden by skoro řekl, že by to už mohlo stačit. Ale nikoliv. Před dvěma hodinami totiž Kleuša (hroznýšová) porodila 25 neoplodněných vajec a jedno mrtvé mládě!! Vrtá mi hlavou několik věcí: např. jak to, že doktor tolik vajec nepoznal, když tvrdil, že prohmatem pozná i ledvinovou koliku? Mládě nejeví žádné stopy života, taky mně zneklidňuje ta velká bílá věc - skoro jako by samice vyvrhla i nějakou svou vnitřnost, probůh! Mládě je plně vyvinuté, ale mrtvé. Dal jsem si práci a vyprostil jej z průhledné blány a prozkoumal. No nic. Snad je dobře, že se to stalo teď a ne, až odjedeme. Stejně nemůžeme jet nikam daleko a budu se muset do Prahy rozjet alespoň jednou za tři dny, abych provedl potírání tlamy Krajtuli.  U f f f f f . . .  jak jsem řekl hned na začátku - dnes mně hadi opravdu nezanedbali :o(((

Daimon  daimon1@seznam.cz

Teda řeknu Ti, 

že jsi měl včera perný den, na který asi dlouho nezapomeneš. To byl teda zážitek. Rozhodně je ale dobře, že ses odhodlal navštívit toho veterináře. Dr. Vopršálek je vyhlášená kapacita přes plazy a ačkoliv jsem slyšel už z několika úst nezávisle na sobě stížnosti na jeho ne zrovna taktní jednání, měl buďto zrovna skvělý den, anebo šel do sebe. V každém případě bys jen těžko hledal lepšího. Trochu mě zarazilo, že nenahmatal ta neoplodněná vejce, inu i veterinář je jenom člověk a lidé jsou jak známo omylní.

Tu stomatitidu jsem podle popsaných příznaků tak trochu očekával, velké plus je, žes to nezanedbal a šel k veterináři hned. Zanedbaná nebo pozdní léčba nevede totiž vždycky k úspěchu. Jakmile se nemoc rozjede, je globální léčba antibiotiky nevyhnutelná, ale bohužel, plazi jsou na ně velice citliví. Antibiotika většinou poškodí některé vnitřní orgány (nejčastěji játra a ledviny), což vede k druhotným problémům a často i ke smrti plaza. O nabourané obranyschopnosti zničené mikroflory v organismu a tím pádem dokořán otevřené bráně všem infekcím, ani nemluvě. Naprosto nová informace pro mě je, že po vyléčené stomatidě nebývá recidiva. Zprvu se mi to příliš nezdálo, znám několik případů u kolegů teraristů, kdy se ulcerosa jejich hadům vracela takřka v pravidelných intervalech několikrát po sobě, v jednom případě Epicrates angulifer dokonce šestkrát, pravidelně každý rok. Nejsem zvěrolékař a nechci p. Vopršálkovi sahat do svědomí. Odborník je on. Možná má skutečně pravdu, napadlo mě, že je-li stomatitida léčena globálně, antibiotika zahubí jak původce nemoci, tak i ostatní "hodné" bakterie, nutné k bezproblémovému fungování organismu. V tom případě se nejspíš protilátky nevytváří, jak je tomu v případě, kdy je tělo nuceno aktivovat svůj vlastní imunitní systém. Jiné vysvětlení mě opravdu nenapadá.

Co se týče Kleušy, ten porod byl zřejmě vyvolán dr. Vopršálkem úmyslně, právě tou injekcí zřejmě s oxytocinovou složkou, která se dává kvůli vypuzení "zapomenutých" vajec. Chudák vůbec netušil, že jich bude hned pětadvacet. Ty bývají příčinou následné neplodnosti, protože brání dalšímu oplození a obsahují-li navíc embrya, můžou začít zahnívat a způsobit těžkou otravu s následkem smrti. Při porodu jsou vedle živých mláďat, která se často nacházejí ještě v blanitém obalu, vypuzena také mrtvá, normálně vyvinutá nebo znetvořená mláďata a nevyvinutá vejce. Neoplozená vejce, jsou zpravidla jantarově sklovitě žlutá, tak jak je to patrné i z těch Tvých fotografií. Někdy bývají jednotlivá mláďata tak zesláblá, že nejsou schopná uvolnit se z vaječného obalu a samostatně dýchat. Ruční pomoc je sporná, neboť mladí hadi zpravidla stejně nepřežijí. To hnusné bílé fuj, obalené blánou a protkané žilkami Tě nemusí příliš znepokojovat, myslím že jde o jakýsi ekvivalent savčí placenty (žloutkový vak), který je za normálních okolností spotřebován mláďaty a který mají samice někdy snahu pozřít. Ostatně, odchoval-li jsi už v minulosti malé hroznýše, něco podobného, ovšem v daleko menším měřítku si musel zaregistrovat.

Měj se fajn a hezky si užij si dovolenou, jestli se do té doby ještě neozveš.   Zdravím,  Richard

Jinak vývin plazí situace je předpokládaný :

Krajtuli každý den ošetřuji a pomazávám a soudě podle toho, že je z toho čím dál nasranější, soudím, že se situace pomalu zlepšuje :o))) No uvidíme. Na optimismus je ještě brzy

Kleuša je taky sympaťák: šel jsem jí uklidit, syčela na mně s pootevřenou tlamou a jakmile jsem se jí dotkl, pokusila se mně nekompromisně ovinout a škrtit. To znám - obvyklá poporodní deprese, která zatím vždycky odezněla po pořádném nakrmení a svlečení kůže. Neodvažuje se k ní přiblížit ani samec a bydlí radši v opačném rohu terária, i když tam nemá topení .Mám to dobrý - nejlepší čas odjet na dovolenou, že?

Daimon   daimon1@seznam.cz

Jinak zdá se krajta se postupně zotavuje. 

Tečky na dásních zmizely a s velkou chutí se vrhl(a) na dva potkany. Stále potírám, dávat jí injekce - to byl tedy zážitek! :o)) Ale zvládli jsme to bez dalšího člověka. Ani jeden pokus o agresi!

Ahoj   Daimon    daimon1@seznam.cz 

Léčba krajty

je zdá se zatím úspěšná, veškeré tečky a neobvyklé prokrvení tlamy zmizelo, krajta žere jako divá, ale přitom je stále vůči mně v pohodě. Přežila ode mne i injekce!

Daimon    daimon1@seznam.cz 

Zdravím!

V pondělí jsem byl na kontrole a injekci u veterináře s krajtou. Takže: stomatitida je vyhojená naprosto perfektně, tlama je zdravá bez poskvrnky. Trochu zajímavé je, že jsem dostal další injekci, kterou mám aplikovat za 14 týdnů. Po těchto 14 týdnech získá krajta imunitu proti stomatitidě na dalších 14 týdnů a pak si půjdu opět pro injekci, tentokrát už bez zvířete. Vtip je podle MuDr.Vopršálka v tom, že spóry kvasinek, které tuto chorobu vyvolávají, zůstávají v latentním stádiu až dva roky a po tuto dobu je třeba imunitní systém zvířete stále udržovat. Když nedojde k dalšímu rozvoji choroby, spóry zaniknou a pak už bude pokoj navždy. Takže každých 14 týdnů bude pigáro. No, nadšená z toho není, ale zvládá to v pohodě. Trochu jsem pana doktora dostal, když říkal "poslechneme si srdíčko, kdepak ho najdeme" a chtěl ji prohmatat a já mu říkám "netřeba hledat - pod desátou páteřní příčkou kresby od hlavy" a skutečně tam bylo! "Vidím, že ji opravdu znáte" - jen konstatoval s úsměvem. Při té příležitosti zjistil, že jde 14 tepů za minutu, což znamená, že ji ani neznámé prostředí veteriny se spoustou cizích lidí a pachů nijak nezneklidnilo. Kromě toho mi zvíře posoudil tak nějak celkově: ptal jsem se zejména, není-li překrmená. Je to prý sportovně vyvinutý had s perfektně vyvinutým zádovým svalstvem v optimální kondici, zdravě krmený, podle kůže krásně zbarvený bez jakéhokoliv kožního nebo parazitálního onemocnění. Po psychické stránce je to prý skvěle zvládnutá(ý) samec s pozitivním přístupem k lidem. Když jsem ji vyndal, všichni poodstoupli a čekali, jak se bude krajta i já chovat. Po deseti minutách se s ní ňuchňaly už i všechny sestřičky, zvědavě oblezla a očuchala kdekoho a ani jednou nenastala ani stopa úleku, natož agrese! :o))) Doktor zavzpomínal na několik odstrašujících případů ze své praxe a nejprve říkal, že je zvědav, jak krajtu budu zvládat v dospělosti, ale pak připustil i on, že:

1) samec nebude tolik vážit jako samice 

2) že je mně taky pěkný kousek, takže ji(ho) asi zvládne

3) že ač samec, je natolik v pohodě, že by s ním žádný problém neměl nastat. Je to prý vyloženě dobromyslný had.

Pro všechny hady jsem si vydyndal ještě vitamínovou směs, kterou budu aplikovat injekčně do kořisti, pro hroznýšici s tím začnu ihned, dřív, než se zase dají do páření, aby se dostala zase do formy. Visí prakticky pořád hlavou dolů z topné plotny a to už znám: "mám hlad". Tož tak. Měj se fajn, pozdravuj rodinu i zvířata a zase někdy se ozvi :o))  

Daimon  daimon1@seznam.cz

Ahoj Daimone, 

tu obšírnou zprávu z návštěvy MVDr. Vopršálka jsem dostal a četl jí s opravdovým zaujetím. Jen už nebylo v mých silách na ní hned zareagovat, jsem teď vážně v dost velkým presu, takže se omlouvám. Informace jsou tam skutečně zajímavý, zejména ta o získání imunity vůči stomatitidě a o téměř dvouleté době permanentní pohotovosti, než se vypěstuje. Inu, člověk se pořád má co učit, čím víc si myslí že ví, tím víc poznává, že to není pravda. 

Zatím se měj, Richard

Pročítal jsem si teď poradnu

a je tam jedna malá chybka. Hroznýšovec duhový CITES podléhá!!! Jinak je to super a jen tak dál.

S pozdravem Michal Hýbl,   michal.hybl@seznam.cz

Odpověď:   Zdravím a díky za pochvalu. Jinak je mi samozřejmě známo, že v příloze II. CITES jsou zahrnuti prakticky všichni hroznýšovití, z rodu Epicrates pouze tři poměrně vzácní, většinou endemičtí zástupci v CITES I. (E. inornatus, E. monensis a E. subflavus) Přesto zrovna u poddruhu E.cenchria maurus o kterého se tuším v dotazu jednalo je udělena výjimka, takže skutečně registarci nepodléhá! - viz níže:

 "Příloha č. 8 k vyhlášce č. 82/1997 Sb.

 

Seznam  druhů, u nichž se na živé exempláře nevztahuje registrační povinnost [§ 23 odst. 1 písm. c) zákona]

 

Registrační povinnost podle § 23 odst. 1 písm. c) zákona se nevztahuje na:

 

a)     …………

b)       …………

c)        …………

d)       všechny živé exempláře následujících druhů plazů :

 

Boa constrictor (hroznýš královský) s výjimkou poddruhů uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce -  (B.c.occidentalis)

Caiman crocodilus fuscus (kajman brýlový)

Caiman crocodilus crocodilus (kajman)

Corallus enydris (psohlavec pralesní)

Epicrates angulifer (hroznýšovec kubánský)

Epicrates cenchria maurus (hroznýšovec duhový)

Epicrates striatus (hroznýšovec šedý)

Eunectes notaeus (anakonda žlutá)

Chameleo calyptratus (chameleon jemenský)

Iguana iguana (leguán zelený)

Phelsuma spp. (felsuma)

Python molurus bivitattus (krajta tmavá)

Python reticulatus (krajta mřížkovaná)

 

Přeji hezký den,  Richard  Horčic

Jasně, v tomto případě souhlasím, já jsem měl na mysli E.c.cenchria. Ten podléhá CITES II.  Přeji mnoho chovatelských úspěchů. 

S pozdravem   Michal Hýbl

Dobrý den,

Tak se zase po nějaké době ozývám jen tak pro pořádek. Bedřiška se má výborně, baští, svleky vcelku, klidná a v pohodě. Akorát trošku povyrostla, už máme 130 cm a něco okolo 1 kg. Jenom se pořád bojí koupat ve vaně, ale to snad časem taky povolí. Akorát vždycky jen co jí vyměnim podklad, tak hned druhej den si tam vyleje celou misku s vodou. A jakmile se vyprázdní, většinou tak okolo 11 večer, zaťuká čumákem na sklo, abych jí to šel vyklidit. No začíná to bejt pěkná potvora.

S pozdravem Johník

    

Moje krajtička

Zdravím. Vím, že jsem se dlouho neozval, ale moji rodiče rekonstrují domek a tak nebyl čas ani moc chuť (při této nárazové akci) koukat do počítače. Ale hlavně jsem vás chtěl informovat o tom, že se krajtička má dobře. Hned 14 dní po tom co jsme byli na veterině kvůli odčervení (což jsem psal minule) jsme byli na druhé dávce. Po dnešním krmení a následném vyprázdnění zajedu jen s exkrementy do laborky a doufám, že bude po té havěti konec.
Konečně jsem měl také čas si v klidu dočíst všechny postřehy (co máte na své stránce) a můžu říct, že některým „článkům“ nemohu ani přijít na jméno. To, že někteří lidé („chovatelé“ - jak si říkají) jsou svině a pro prachy by udělali nevim co! To už jsem v životě viděl, ale že to je až tak nechutný jsem teda netušil.
Ale zpatky ke krajtičce. Výborně si už zmapovala můj pokoj a chodbu, ba i dokonce si nacvičila jednu určitou cestičku, kterou pořád do té chodby leze a to: vyndám ji z terárka mazlime se s ní na posteli a jelikož už ví, že místo koberce mám na zemi kožešiny (umělý)
Neláme si nikdy hlavu s tím jak dolu. A jen má trochu volnosti tak už vidim jen spičku ocasu a je dole. Vklidu si zaleze za starou vojenskou bednu pak to vezme za televizi, ale dveřma nikdy jinak než mezerou od pantů mezi futrama a dveřma. Nedávno oběvila dokonce i to, že se dá vlíst za skríň v chodbě a i přesto že už okolo tý škvíry lezla už hodně krát, nikdy do ní nevlezla. Ale (jak se říká) co není může být. Atak si tam v pátek zalezla. Jenže ta skříň je vestavěná a tak nebylo možný ji odsunout a vyndat krajtičku ven. Čekal jsem, že jí tam bude chladno a vyleze, jenže ono se tam tý mršce líbilo a rozhodla se vylýst až v neděli ve 3 hodiny ráno (takže vlastně v pondělí).
Schodou okolností to bylo právě ten den kdy jsme přijeli z veteriny. Možná na truc, možná zvědavost. Ale každopádně od tý doby jí už tato část chodby již nezajímá a začíná mapovat druhou část směrem do druhého pokoje a do kuchyně.

Toť zatím vše. Ještě se určitě ozvu až budu vědět jak dopadli ty výsledky. 

Zatím se mějte a ať se daří v chovu.  Marwin

Tip na zajímavou knihu o hadech

Vážený pane, ze všeho nejdřív bych vám pogratulovat, podařilo se vám vytvořit opravdu pěkné a rozsáhlé stránky o hadech na kterých jsem získal některé důležité informace a přečetl si spoustu zajímavostí. Sám taky doma chovám dva hady, ale narozdíl od vás poněkud menší a to užovky rodu elaphe obsoleta. Ale  k tomu proč Vám vlastně píši, nedávno se mi dostala do rukou docela zajímavá publikace která se nazývá :Jedovatí hadi v přírodě a v teráriích  od Davida Hegnera. I když bych se sám nikdy do chovu jedovatých hadů nepouštěl, v této knize jsem nalezl některé zajímavé informace, takže pokud by se Vám někde dostala takzvaně pod ruku, rozhodně do ní nahlédněte, stojí to za to.

S pozdravem  Čmelák

Odpověď:  Zdravím Vás

a děkuji za pochvalu svých stránek. Uvědomuji si, že ani zdaleka nemohou obsahovat vše co bych si v skrytu duše přál, a to nejenom z důvodu nedostatečného místa na webu. Vytvořit dokonalé stránky tak aby obsahovaly od základů naprosto všechno a ještě na omezeném prostoru prostě nelze, vždy je třeba pečlivě zvažovat co doplnit nového, spíše se snažím starší poznatky opravovat a aktualizovat. Tu knížku od Davida Hegnera vlastním, je to opravdu skvělá, vyvážená publikace a řekl bych, že i jedna z nejlepších v posledních několika letech. Také se hned stala nedílnou součástí mojí herpetologické knihovny. Jelikož jste ale chovatelem užovek rodu Elaphe, doporučoval bych Vám nahlédnout do knížky - "Nejedovatí hadi v přírodě a teráriích" od Ivana Kocourka, která vyšla ve stejném nakladatelství a prakticky ve stejné úpravě, jako ta Hegnerova. Mohu také doporučit bezvadnou příručku pro teraristy z nakladatelství POLARIS - "Užovky", na které se podíleli V. Cerha a M. Kocián. Ostatně pravidelně aktualizovaný přehled literatury si můžete prohlédnout i na mých stránkách - zde.

Přeji hezký den a s pozdravem Richard  Horčic

Přeji hezký den.

Líbí se mi Váš článek o agresi hadů ve Fauně. Mohu potvrdit Vaše povídání o "hadí indivudualitě". Můj samec E. Taeniura Frisei je vyslovená bestie, zatímco u samice jsem za 3 roky chovu nezaznamenal byť jen náznak projevu nevole. U mých E. Obsoleta Quadrivittata zase zpravidla kousají pouze
mladí.

S pozdravem   Petr Dimitrov,  Jindřichův Hradec

Odpověď:    Zdravím,

jsem rád že se Vám článek líbil a ani se nedivím, že máte podobné zkušenosti. Hadi jsou opravdu každý jiný, stejně jako i ostatní zvířata a lidi nevyjímaje. O mláďatech snad ani nemluvím, ta koušou snad všechna.

Přeji hezký den,  Richard  Horčic

I.   II.   III.   IV.   V.   VI.