Smyslové jamky

°°°°°°°°°°°°°°°°

Některé skupiny hadů mají vyvinuty zvláštní smyslové jamky. Chřestýšovití hadi (Crotalidae) mají velice nápadné, hluboké lícní jamky za nosními otvory. U většiny hroznýšovitých (Boidae) se zase nacházejí retní jamky - (otvory při okraji horního rtu) zvláště patrné jsou u nočních, stromových druhů.

 

 

Dříve se věřilo, že jsou to jakési orgány sluchu, nebo zvláštní nosní otvory, ale pečlivé anatomické zkoumání tuto verzi vyloučilo. Zjistilo se, že tyto jamky nejsou propojeny s žádným jiným orgánem na hlavě. Až v roce 1937 byla upřesněna teorie (Noble a Smidt), že jamka je vlastně receptorem rozdílu teplot, který umožňuje hadovi určit tvar, směr a velikost předmětů s vyšší teplotou, než má jejich okolí. Tuto teorii pak ověřili celou řadou pokusů. Takovým "předmětem" můžou být ptáci nebo savci - hlavní kořist chřestýšů. Dále zjistili, že chřestýš dokázal lokalizovat pohybující se předmět, který byl zahřátý jen o 0,2°C více, než byla teplota okolí. Hadi ovšem vnímají takové teploty jen na krátkou vzdálenost (asi 35 cm). Ovšem v noci, při nižších teplotách vzduchu, kdy chřestýši loví, může být tato funkce o něco vyšší.

Hroznýšovití hadi mají termolokátory, což je řada jamek, většinou na horním rtu. Těchto jamek bývá větší množství, ovšem zdá se, že mají menší rozlišovací schopnost, než u hadů chřestýšovitých.

Richard  Horčic